Aktuálně:

EU chce po ČR sedm a půl miliardy za chyby v agrárních dotacích

12.06.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
EU chce po ČR sedm a půl miliardy za chyby v agrárních dotacích

Evropská unie chce po Česku sankci zhruba sedm a půl miliardy korun za chyby v dotacích pro zemědělce.

Uvedly to dnes Hospodářské noviny na základě vyjádření ministerstva zemědělství. Podle Evropské komise, která je orgánem EU, Česko nedostatečně prověřovalo, zda se příjemci dotací aktivně věnují zemědělské výrobě. Ministerstvo pochybení popírá a pokutu chce zvrátit v řízení, které bude trvat zřejmě několik měsíců.
Členské země EU v roce 2015 zavedly podmínky, jež měly zajistit, aby dotace nezískávali podnikatelé, kteří se zemědělské výrobě nevěnují. Skupiny firem by například pro získání dotace měly prokázat, že aspoň třetina jejich příjmů pochází ze zemědělství. Česko to ale podle komise nekontrolovalo, ani nezjišťovalo, zda žadatelé nepatří do skupiny firem podnikajících v různých oborech. Podle ministerstva ale neexistuje právní úprava, která by takovou kontrolu nařizovala.
Chyby odhalili unijní auditoři loni v září. Sankci chce komise podle HN udělit za roky 2015 až 2017, kdy byl ministrem zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Bývalý ministr Jurečka HN řekl, že legislativa v případech, které Evropská komise Česku vytýká, nebyla jasná.
Podmínka, že dotaci může získat jen podnikatel věnující se aktivně zemědělství, již od letoška neplatí. Podle ministerstva byla zrušena kvůli stížnostem zemědělců na velkou byrokratickou zátěž.
V období mezi lety 2014 a 2020 má Česko možnost získat z evropských fondů na tuzemské zemědělství až 8,2 miliardy eur (přes 210 miliard korun podle aktuálního kurzu). Nejvyšší kontrolní úřad nedávno ministerstvu zemědělství vytkl, že většinu z miliard korun evropských dotací na rozvoj zemědělství z Programu rozvoje venkova stát rozdává velkým firmám. Podpora malých a středních podniků, kterým měl program pomoci, naproti tomu vázne. Ministerstvo tvrdí, že velké podniky nezvýhodňuje.
Evropská komise již například kvůli pochybením pozastavila Česku dotační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost o objemu 114 miliard korun. Prověrka totiž na konci loňského roku odhalila podle médií u dotovaných projektů čtrnáctiprocentní chybovost.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.