Ruská ekonomika se hroutí rychleji, než kdokoli čekal. Podle zdrojů amerického deníku Washington Post posílají ruští finanční úředníci Vladimiru Putinovi stále naléhavější varování: bez zásadní změny kurzu hrozí ekonomická krize už během léta. Nejde o čísla v tabulkách. Rusové to začínají cítit na vlastní kůži.
Když se peníze z ropy vypaří
Německá vláda zveřejnila alarmující číslo: příjmy z energetických surovin dnes tvoří pouhých 22 procent ruského státního rozpočtu. Ještě před válkou to bylo až 50 procent. Rusko přišlo o více než polovinu svých tradičních příjmů z toho, co po desetiletí táhlo celou ekonomiku.
Za propadem stojí kombinace západních sankcí, nízké ceny ropy, ukrajinských útoků na infrastrukturu a amerických opatření proti klíčovým koncernům jako Rosneft a Lukoil. Situace se může ještě zhoršit. Pokud Indie – jeden z hlavních odběratelů ruské ropy – skutečně ustoupí tlaku Donalda Trumpa a přestane ruské „černé zlato“ nakupovat, Kreml přijde o další zásadní zdroj příjmů.
Evropská unie navíc podle Washington Post zvažuje v rámci dvacátého sankčního balíčku komplexní zákaz námořních služeb nutných pro přepravu ruské ropy. Pojištění, logistika, technická podpora – všechno, co umožňuje ruským tankerům plout po světových oceánech, by mohlo skončit.
Státní pokladna na dně
Ruský státní fond, který měl sloužit jako polštář pro horší časy, má dnes k dispozici jen 42 miliard eur – zhruba čtvrtinu toho, co obsahoval v únoru 2022. Putin ho evidentně důkladně vyčerpal. Současně až 40 procent všech státních výdajů míří do válečné mašinérie.
Moskevský obchodník citovaný Washington Post hovoří o tom, že krize může nastat „za tři nebo čtyři měsíce“. Jako indikátory uvádí rekordní počet zavíraných restaurací v Moskvě od dob pandemie a propouštění zaměstnanců kvůli rostoucím nákladům. Reálná inflace podle něj daleko přesahuje oficiálních šest procent, přestože centrální banka drží úrokové sazby na 16 procentech.
Válečná ekonomika má své limity
Po dvou letech rychlého růstu, který byl uměle nafouknutý masivními vládními výdaji na zbrojení, přichází nevyhnutelné vystřízlivění. Růst ruského HDP v roce 2025 zpomalil na přibližně jedno procento a pro letošek se odhaduje na pouhých 0,8 procenta. Inflace v roce 2024 dosáhla 9,5 procenta.
Kam to vede? Rusko se dostalo do pasti vlastní výroby: válka vyžaduje stále více peněz, ale zdroje se tenčí. Finanční úředníci varují, že bez dalšího zvyšování daní poroste rozpočtový deficit. Zároveň roste tlak na bankovní systém kvůli vysokým úrokům a nucenému poskytování úvěrů firmám, které mají financovat válečné úsilí. Jak dlouho ještě může Kreml tuto hru hrát? A co se stane, když se ekonomická realita stane silnější než politická vůle pokračovat v konfliktu?
Zdroj info: n-tv.de
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

