Aktuálně:

Duka označil zdanění náhrad za skandál, věří ve svědomí KSČM

07.07.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Duka označil zdanění náhrad za skandál, věří ve svědomí KSČM

Za skandální označil požadavky komunistů týkající se zdanění církevních restitucí a debatování o této otázce kardinál Dominik Duka.

Novinářům to řekl na Velehradě na Uherskohradišťsku na tiskové konferenci po jednání 114. plenárního zasedání České biskupské konference. Církve by se podle něj proti zdanění náhrad za majetek, které nedostaly v restitucích, bránily soudně.
Ve středu se bude ve Sněmovně hlasovat o důvěře vládě. Komunisté avizovali, že podpoří menšinový kabinet hnutí ANO a ČSSD, již dříve to podmínili také zdaněním církevních restitucí. Premiér Andrej Babiš (ANO) se zdaněním náhrad souhlasí, za zdanění církevních restitucí se postavil i předseda ČSSD Jan Hamáček.
Věřím ve veřejné mínění i ve svědomí poslanců a naší justice,“ uvedl Duka. Připomněl, že Ústavní soud odmítl takzvanou restituční tečku. „Nevěřím tomu, že by naše justice mohla udělat takový krok. Něco jiného je komunistická ideologie, něco jiného je komunistická strana. Přece i v komunistické straně jsou lidé, kteří mají smysl pro čest a spravedlnost,“ řekl Duka.
Dovedeme pochopit, že může být diskuze, ale byl bych nerad, kdybychom měli za 29 let svobody, na které se naši předchůdci podíleli, trpět pomstu těch, kteří založili diktaturu komunistické strany a kteří mají doposud rozhodující slovo a nejsou jenom ti, kteří tolerují současnou vládu, ale jsou jakýsi tichý společník, který, jak víme, si přivlastňuje právo diktovat,“ uvedl Duka.
Sněmovna letos v únoru v prvním čtení schválila návrh na zdanění peněžitých náhrad, které stát posílá každoročně církvím za majetek nevydaný v restitucích. Předlohu KSČM podpořili poslanci ANO, ČSSD a SPD. Komunisté uvádějí, že stát by mohl získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun ze zhruba dvou miliard korun, které církvím posílá.
Vláda v demisi letos v lednu zdanění církevních restitucí podpořila, i když připustila, že zákon pravděpodobně povede k soudnímu sporu. Církve si podle stanoviska vlády mohou stěžovat u Ústavního soudu, že byla narušena jejich legitimní očekávání. Proti návrhu bylo ministerstvo kultury, podle něhož zákon znamená porušení smluv o majetkovém vypořádání s církvemi. Babiš se možného napadení zdanění církevních restitucí u Ústavního soudu neobává.
V minulé vládě ČSSD, ANO a KDU-ČSL zablokovali návrh na zdanění církevních restitucí lidovci. Letos v únoru se společně s ODS a TOP 09 pokusili prosadit zamítnutí zákona už v prvním čtení, ve Sněmovně ale neuspěli.
Zákon o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi schválený v předminulém volebním období za vlády Petra Nečase (ODS) počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny podle tohoto zákona už od roku 2013.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.