Aktuálně:

Důchodová komise: Penzijní systém je dlouhodobě v deficitu

15.09.2017, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Důchodová komise: Penzijní systém je dlouhodobě v deficitu

Pozornost, kterou veřejná správa věnuje penzijnímu systému, je nedostatečná.

Novinářům to dnes řekl předseda důchodové komise Martin Potůček po jejím posledním jednání. Kolaps systému označil za mýtus.
„První (průběžný) pilíř penzijního systému nezkolabuje. Na důchody bude vždycky. Stát si nemůže dovolit nechat své občany na holičkách. Jiná věc je, jestli důchod bude důstojný. Bude lépe nebo hůře pokrývat potřeby důchodců,“ uvedl Potůček. Důchodový systém je podle něj specifický v tom, že nynější rozhodnutí ovlivní situaci za dvacet či třicet let. Dodal, že by byla škoda, kdyby názory a návrhy komise spadly po konci jejího fungování pod stůl. Budou podle něj ještě rozpracovány a zveřejněny letos v říjnu.
Nynější model důchodové komise, kterou tvořili politici, experti, odboráři i zástupci různých organizací, nebyl při hledání podoby důchodové reformy příliš úspěšný. Po volbách by měl být nalezen účinnější způsob práce na reformních krocích, který by rychleji vedl k dohodě a k promítnutí změn do systému penzí, vyplývá ze závěrečné zprávy o činnosti důchodové komise.
Zřízení komise si vláda Bohuslava Sobotky předsevzala ve svém programu. Tým měl přijít s „komplexním a vzájemně provázaným souhrnem návrhů“, který by zajistil stabilitu důchodové soustavy i přiměřené penze. To se ale nedaří, penzijní systém je dlouhodobě v deficitu. Schodek v posledních letech sice klesal, ale snížil se jen díky konjunktuře, tedy vysoké zaměstnanosti a vyšším odvodům z rostoucích mezd. Senioři v Česku jsou přitom v naprosté většině závislí na důchodu od státu a jejich příjem se po nástupu do penze propadá.
„Pokus o ustavení dialogu politiků, odborníků a úředníků a také představitelů zájmových skupin a veřejnosti o důchodové reformě uspěl jen částečně,“ uvádí zpráva. Hlavní překážkou byl rozdílný pohled na směr důchodové reformy. Politici se v komisi sice shodli na tom, že by systém změny potřeboval, o jejich podobě měli ale různé představy. Na obtížné jednání a hledání shody si už dřív stěžovali i někteří členové komise.
Důchodový tým, který Potůček vedl, se poprvé sešel v květnu 2014. Od té doby schválil deset návrhů na změny v důchodovém systému. Devět z nich Ministerstvo práce předložilo vládě, osm pak v parlamentu uspělo a promítly se do zákonů. Komise připravila postup zrušení reformy někdejší pravicové vlády, tedy tzv. druhého pilíře. Navrhla také zastavení důchodového věku na 65 letech s pravidelným přehodnocováním délky života, model vyšší valorizace či spoření na penzi i pro děti. Koaliční dohoda počítala původně i s úpravou „zdanění práce“, posílením zásluhovosti a oceněním výchovy dětí.
Závěrečnou zprávu dostane v pondělí tripartita. Komise chce do voleb předložit ještě návrh souboru opatření, která by mohla být provedena v budoucnu. Ve zprávě uvedla, že má řadu poznatků o nynějších problémech důchodového systému i potížích do budoucna, pokud by se soustava nezměnila.
První pilíř systému zahrnuje penze vyplácené státem. Ve zrušeném druhém pilíři lidé vyvedli tři procenta z průběžného systému a spořili je na svém důchodovém účtu, k nim si posílali dvě procenta ze své mzdy. Třetí pilíř je tvořen penzijním připojištěním se státním příspěvkem.
Převzato: fd, jw (ČTK)


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.