Aktuálně:

Deník N: Vláda schválila bezpečnostní pravidla dostavby Dukovan

18.05.2020, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Deník N: Vláda schválila bezpečnostní pravidla dostavby Dukovan

Vláda nedávno v režimu tajné schválila bezpečnostní pravidla pro výběr dodavatele nového jaderného bloku v Dukovanech.

Uvedl to Deník N na základě čtyř na sobě nezávislých zdrojů. Podle zdroje blízkého přípravě tendru dokument obsahuje bezpečnostní zájmy, které by měly garantovat, že zakázku nedostane někdo, kdo je strategickým rizikem. Zmínil konkrétně Rusko a Čínu. Oficiálně ale nechce stát nikoho diskvalifikovat.
Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) na tiskové konferenci po jednání vlády v pondělí 27. dubna uvedl, že kabinet ANO a ČSSD přijal návrhy dvou smluv mezi vládou a energetickou skupinou ČEZ o stavbě nového bloku pro jednání o notifikaci s Evropskou komisí. Vedle zastřešující dohody vláda schválila smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024, uvedl tehdy. Stát v ní podle Havlíčka dává možnost společnosti ČEZ odprodat mu celý projekt.
Pro Deník N Havlíček upřesnil, že vláda schválila základní parametry a teze dvou smluv, finální znění bude ještě upravováno. Konečný text by měl být předložen ke schválení 30. června, řekl ministr. Kontrakty by tak měl prodiskutovat i Stálý výbor pro výstavbu nových jaderných zdrojů. Jeho členka Helena Langšádlová (TOP 09) Deníku N řekla, že se tak dosud nestalo.
Kromě těchto tezí ale vláda podle serveru v režimu tajné schválila bezpečnostní pravidla pro výběr dodavatele. Havlíček se Deníku N přímo k věci nevyjádřil, potvrdil ale, že kabinet o jádru jednal i v režimu tajné. „Jsou tam bezpečnostní zájmy, které by měly garantovat, že při zadávání zakázky to nedostane někdo, kdo by byl strategickým rizikem,“ řekl Deníku N zdroj blízký přípravě tendru. Podle něj jde o Rusko a Čínu.
O stavbu jaderného bloku v ČR se podle dřívějších informací zajímá šest společností – ruská státní společnost Rosatom, francouzská EDF, jihokorejská KHNP, čínská China General Nuclear Power, americká Westinghouse a společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea.
Dokument podle dřívějších informací týdeníku Respekt pracovní skupina, která má na starosti bezpečnostní zájmy státu v oblasti jaderné energetiky, vypracovala před rokem a půl. Podmínky by podle něj v zásadě vyřadily Rusko a Čínu, ačkoli je dokument přímo nezmiňuje. „Takovou specifickou podmínkou například je, zda domovská země některého z dodavatelů označuje ve svých oficiálních dokumentech někoho za nepřítele. Takové označení Rusko použilo ve své doktríně pro Severoatlantickou alianci, a tedy přeneseně i pro Českou republiku,“ uvedl Deník N.
Podle dalších dvou zdrojů Deníku N se podoba schváleného textu od původního zásadně neliší, přestože podle dřívějších informací serveru byli členové komise pod tlakem, aby podmínky změnili. Podle jednoho ze zdrojů má materiál tři verze lišící se mírou podrobnosti a stupněm utajení.
Oficiálně Havlíček žádnou diskvalifikaci některých států nepřipouští. „Nemůžu nikoho zvýhodnit ani znevýhodnit. Uvědomme si, že se jedná o kontrakt možná padesátiletý. Bude to nejvýznamnější stavba, která se ve střední Evropě bude stavět. Bude to stavba, na které bude záviset víc než deset procent dodávek energie. Rozhodnutí bude samozřejmě o ceně i o bezpečnosti. Proto do toho nechci vůbec vstupovat,“ řekl v rozhovoru, který včera vyšel na serveru iRozhlas.cz. Podle něj bude třeba, aby dodavatele vybrali odborníci, kteří budou respektovat všechny parametry.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.