Aktuálně:

Data o výrobní inflaci jsou pro ČNB argumentem pro další růst sazeb

17.11.2021, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Data o výrobní inflaci jsou pro ČNB argumentem pro další růst sazeb

Dnešní data o cenách průmyslových výrobců za říjen jsou podle analytiků oslovených ČTK argumentem pro další zvyšování úrokových sazeb. Ti tak počítají se zvýšením základní úrokové sazby v prosinci již na více než tři procenta. Navíc vývoj cen energií podle ekonomů ukazuje na další růst průmyslových cen.


Ceny průmyslových výrobců v Česku v říjnu meziročně stouply o 11,6 procenta a zrychlily růst ze zářijových 9,9 procenta. Byl to jejich nejvýraznější růst od ledna 1992. Zdražování zrychlilo i u dalších výrobců. V zemědělství byly ceny proti loňskému říjnu vyšší o 14,1 procenta, ve stavebnictví o 7,5 procenta a ceny tržních služeb pro podniky stouply meziročně o 1,9 procenta. Ceny u výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.
„Inflační tlaky z výrobního sektoru tak sílí, což předznamenává další zrychlování spotřebitelské inflace. Důležitým faktorem cen výrobců jsou ceny energií, které začaly od konce léta citelně zdražovat. Tento vývoj předznamenává další růst cen výrobců v příštích měsících,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče je vývoj cen výrobců argumentem pro další zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou. Ta naposledy na počátku listopadu zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. „Zbytek letošního roku a první měsíce roku 2022 ale budou ve znamení pokračujícího bujení cenových tlaků v tuzemské ekonomice,“ dodal Jáč.
„Nová data o cenách výrobců dokládají, že rozhodnutí České národní banky o skokovém růstu úrokových sazeb bylo správné. Dostali jsme se totiž do situace, kdy se inflace stala největší hrozbou naší ekonomiky,“ uvedl hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. Rovněž podle ekonoma Komerční banky Martina Gürtlera dnešní data jen utvrdí centrální banku v tom, že má dále zvyšovat úrokové sazby. „Ty se zřejmě na prosincovém zasedání dostanou již nad tři procenta,“ uvedl.

Zdroj: ČTK

Foto: Pixabay
Zdroj: ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.