Aktuálně:

CVVM: Tři čtvrtiny lidí mají opatření proti koronaviru za účinná

26.07.2020, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
CVVM: Tři čtvrtiny lidí mají opatření proti koronaviru za účinná

Tři čtvrtiny lidí považovaly podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) na přelomu června a července platná opatření státu proti epidemii koronaviru za potřebná a účinná.
Pomoc vlády ekonomice byla potřebná i účinná podle názoru poloviny lidí. Výsledky průzkumu CVVM poskytlo ČTK.
V porovnání s předchozím květnovým průzkumem CVVM se snížil počet lidí, kteří platná opatření pokládali za účinná, a to z osmdesáti šesti procent na sedmdesát osm procent. Statisticky významněji se z třiceti tří procent na dvacet šest procent snížil počet těch, podle nichž pomoc státu ekonomice byla nedostatečná. Zdvojnásobil se z osmi procent naopak počet lidí, podle nichž stát pro podporu ekonomiky dělá „příliš mnoho,“ uvedlo CVVM. Názory na přiměřenost opatření a účinnou pomoc ekonomice se tak výrazněji nezměnily.
Dvě třetiny občanů (šedesát jedna procent) hodnotily podle aktuálního průzkumu jako přiměřené to, co stát udělal proti šíření koronaviru v prvních týdnech epidemie. Zhruba čtvrtina lidí (dvacet tři procent) je pokládala za přehnaná, třináct procent za nedostatečná.
Opatření na přelomu června a července pokládalo za přiměřená sedmdesát tři procent dotázaných, podle šestnácti procent byla nadbytečná a podle osmi procent nedostatečná. Za rozhodně účinná pokládalo opatření státu dvacet jedna procent dotázaných, za spíše účinná padesát sedm procent. Opačné názory mělo dohromady osmnáct procent respondentů, tedy zhruba pětina.
Pomoc ekonomice pokládala zhruba polovina dotázaných (čtyřicet devět procent) za přiměřenou, čtvrtina (dvacet šest procent) za příliš malou a šestina (šestnáct procent) za příliš velkou. Podobně zhruba polovina dotázaných (čtyřicet osm procent) považovala podporu ekonomiky za účinnou, přibližně dvě pětiny (třicet osm procent) za neúčinnou.
Hodnocení rozsahu a účinnosti opatření bylo výrazně podmíněno důvěrou k vládě, poznamenalo CVVM. Průzkum byl proveden od 20. června do 2. července, dotazováno bylo 1013 respondentů starších patnácti let.
ČTK
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.