Aktuálně:

ČT: Stát čeká, že důchodový účet letos skončí s přebytkem

17.09.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
ČT: Stát čeká, že důchodový účet letos skončí s přebytkem

Důchodový účet by měl podle odhadu ministerstva financí letos skončit v rekordním přebytku dvacet pět miliard korun, uvedla Česká televize.

Přebytek chce ministerstvo nechat jako rezervu na výplatu důchodů v horších časech, řekla ČT ministryně Alena Schillerová (za ANO).
Její úřad očekává, že v přebytku skončí účet i v roce 2019, kdy by se podle odhadu mělo na důchodovém pojištění vybrat zhruba o 22 miliard víc, než se na penze vydá.
Na rekordním přebytku má zásluhu hlavně vysoká zaměstnanost a rychle rostoucí platy, díky nimž stát vybere víc. „Logicky se zvedlo sociální pojištění, které odvádějí zaměstnavatelé,“ řekla televizi Schillerová. Ještě před pěti lety byl důchodový účet v padesátimiliardovém schodku. Opozice upozorňuje na to, že při zpomalení české ekonomiky se může znovu dostat do minusu.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) ČT řekla, že přebytek je důkazem toho, že důchodový systém je funkční a není potřeba radikální reforma. Naopak podle pravicové opozice je velká reforma nutná.
Důchodový systém v Česku byl mírně přebytkový už loni. Penzijní soustava byla předtím v deficitu od roku 2009. V letech 2012 a 2013 se blížil 50 miliardám korun, uvedla Česká správa sociálního zabezpečení.
Na důchody se loni vybralo 405,3 miliardy. O rok dřív to bylo 372,9 miliardy. V roce 2015 pak příjmy činily 352 miliard. V minulém roce se na důchody vyplatilo poprvé přes 400 miliard korun, bylo to celkem 404,4 miliardy. Z toho 333,8 miliardy dostali starobní důchodci a důchodkyně. Na invalidní důchody se využilo 43,6 miliardy, na pozůstalostní pak 27 miliard.
V době krize se systém propadl do dluhů. Po šestimiliardovém přebytku v roce 2008 spadl do minusu 30,5 miliardy v roce 2009. V letech 2012 a 2013 se deficit blížil 50 miliardám, pak začal se zlepšováním kondice české ekonomiky každoročně klesat. Předloni se snížil na zhruba 16 miliard.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.