Aktuálně:

ČSÚ: Důvěra v ekonomiku Česka v červenci výrazně vzrostla

25.07.2020, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
ČSÚ: Důvěra v ekonomiku Česka v červenci výrazně vzrostla

Důvěra v ekonomiku Česka vzrostla v červenci meziměsíčně o 9,5 bodu na 86,7 bodu. Optimističtější byli spotřebitelé i podnikatelé, u nichž byl meziměsíční růst důvěry nejvyšší od počátku sledování.


Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Důvěra v tuzemskou ekonomiku zaznamenala v dubnu po vypuknutí koronavirové krize rekordní propad skoro o dvacet bodů, v květnu a v červnu mírně stoupla. I přes výrazný růst v červenci zůstává důvěra v ekonomiku stále pod dlouhodobým průměrem, uvedli statistici.
Důvěra podnikatelů stoupla v červenci meziměsíčně o 10,9 bodu na 84,7 bodu, u spotřebitelů byla vyšší o 2,7 bodu, dostala se na devadesát šest bodů.
„Ačkoli indikátory důvěry zejména v průmyslu v červenci pozitivně překvapily, je potřeba je vnímat stále s opatrným optimismem. Nejen proto, že budoucí vývoj začíná být opět více nejistý z titulu příchodu druhé vlny pandemie, ale i proto, že obnova zahraniční poptávky nebude pravděpodobně tak rychlá, protože řada zemí se s epidemií a navazujícími restrikcemi potýká stále relativně citelně,“ upozornil hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Za výrazným růstem důvěry podnikatelů stálo zvýšení důvěry ve službách a zejména v průmyslu. „Indikátor důvěry v průmyslu vzrostl v meziměsíčním srovnání nejvíce od počátku sledování. Podnikatelé v průmyslu očekávají zejména výrazný růst tempa výrobní činnosti v nejbližších třech měsících,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst. Důvěra podnikatelů v průmyslu vzrostla v červenci meziměsíčně o 19,8 bodu na 89,8 bodu, ve službách o 4,8 bodu na sedmdesát sedm bodů.
„Optimismus, zejména ohledně zakázek v průmyslu, se jeví jako velice pozitivní zpráva a může signalizovat rychlejší návrat do předkrizového stavu, než jaký se poslední dobou očekával,“ uvedl ředitel strategického poradenství PwC ČR Jan Hadrava. Na druhou stranu podle něj ale bude na podzim vývoj záležet na tom, jak se podniky vyrovnají s možnou novou vlnou pandemie, koncem moratoria na splácení úvěrů nebo nejistou budoucností vládního programu Antivirus.
Ve stavebnictví se důvěra v ekonomiku meziměsíčně zvýšila mírně, a to o 0,6 bodu na sto tři bodů. „Poptávka po stavebních pracích se proti červnu mírně zvýšila, i když stále převažovali podnikatelé hodnotící celkovou poptávku jako nedostatečnou,“ uvedli statistici.
V obchodu se důvěra ve srovnání s červnem snížila, klesla o 2,6 bodu na hodnotu 89,5.
U spotřebitelů byly v červenci meziměsíčně mírně nižší obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace, naopak obavy ze zhoršení jejich vlastní finanční situace se mírně zvýšily. Na rozdíl od průmyslu se ovšem podle Seidlera u domácností rychlý návrat důvěry zpět k hodnotám před koronakrizí nenaplňuje. „To však není případ jen v tuzemské ekonomice, například důvěra domácností v celé eurozóně v červenci dokonce nepatrně propadla a setrvala tak zhruba na své červnové úrovni,“ uvedl.
Souhrnný indikátor důvěry se zhruba od podzimu roku 2014 až do začátku letošního roku vytrvale držel kolem sto bodů. Od letošního ledna ale začal mírně klesat. V březnu se v Česku objevily první případy nákazy koronavirem následované preventivními opatřeními vlády proti šíření viru, která zahrnovala uzavření restaurací, kin či obchodů i omezení cestování. Důvěra v ekonomiku se pak v dubnu propadla na hodnoty pod osmdesáti body, kde byla naposledy za ekonomické krize v roce 2009.
ČTK
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.