Aktuálně:

ČSÚ: Češi si připlácejí na zdravotní péči téměř nejméně v EU

20.02.2020, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
ČSÚ: Češi si připlácejí na zdravotní péči téměř nejméně v EU

Češi si doplácejí na zdravotní péči téměř nejméně z obyvatel Evropské unie, v roce 2017 to bylo 2,5krát méně

, než byl průměr unie. Každý Čech vydal 4 100 korun, o rok později 54 00 korun. V podílu výdajů vynaložených na zdravotní péči vůči hrubému domácímu produktu (HDP) byla ČR na 17. místě mezi osmadvaceti zeměmi EU. Novinářům to řekli zástupci Českého statistického úřadu.
„Podobně jsou na tom domácnosti na Slovensku a v Polsku. V Německu zaplatily domácnosti na jednoho obyvatele téměř třikrát více než v České republice,“ vedoucí oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ Helena Chodounská.
Naopak nejvíc z unie platí za zdraví z vlastních peněženek obyvatelé Rakouska, Malty, Švédska a Finska. V roce 2017 vydali přes 750 eur (více než 18 700 korun).
Nejvíc si Češi připlácejí za léky a zdravotnické prostředky, ať už volně prodejné nebo doplatky k těm na lékařský předpis. Předloni každý vydal přes 2 600 korun, téměř 1 500 korun za volně prodejné léky. Pětinu částky lidé vydali za ošetření od zubního lékaře. „Lidé si často připlácejí za nadstandardní ošetření a materiály, ale také je vidět, že si hradí ošetření sami, když lékař nemá smlouvu se zdravotní pojišťovnou,“ dodala Chodounská. Zhruba čtyři miliardy Češi zaplatili za brýle a další produkty oční optiky.
Naopak v podílu státních výdajů, ať už přímo z rozpočtu nebo nějaké formy veřejného zdravotního pojištění, jsou Češi na špici unie. Průměr v roce 2017 byl 79 procent, Česko mělo 82 procent. Maximum 84 procent hradily Německo, Lucembursko, Dánsko a Švédsko. Kolem poloviny hradily Lotyšsko a Bulharsko, méně jen Kypr.
Předloni byly celkové výdaje ČR na zdravotnictví k HDP asi 8,1 procenta, ve srovnání EU jsou data z předchozího roku, kdy Česko vydávalo bez započtení zdravotních služeb v sociální oblasti 7,2 procenta. Průměr unie byl v tom roce 9,8 procenta. Nejvíce vydávalo Švýcarsko (12,4 procenta) a přes deset procent ještě Francie, Německo, Švédsko a Rakousko. Méně než Česká republika vydávají Slovensko, Polsko i Maďarsko.
ČTK
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.