Aktuálně:

CRIF: V ČR loni začalo podnikat nejméně lidí za čtyři roky

08.01.2021, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
CRIF: V ČR loni začalo podnikat nejméně lidí za čtyři roky

Loni začalo v ČR podnikat 60 459 fyzických osob, o 3 343 méně než v předchozím roce a zároveň nejméně za poslední čtyři roky. Podnikání ukončilo 36 139 lidí, o 11 500 méně než před rokem a nejméně za deset let.


Počet přerušených živností byl nejvyšší za čtyři roky. Svoji živnost přerušilo více než sto tisíc podnikatelů, o 8 500 více než v roce 2019. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF.
„V uplynulém roce začalo podnikat o pět procent méně fyzických osob než o rok dříve. V kontextu minulých let a aktuální ekonomické situace jde o zanedbatelný pokles. Počet nových živností se totiž od roku 2017 pohybuje pouze v rozmezí mezi 60 000 až 63 000,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Za meziročním poklesem stojí pouze březen, duben a říjen.
Spolu s vyhlášením nouzového stavu nastal na jaře i na podzim výrazný propad nově založených živností, vždy šlo ale o přechodnou záležitost. Naopak od června do září začalo v ČR podnikat výrazně více lidí, než bylo v těchto měsících obvyklé v uplynulých letech. Jedním z důvodů může podle ní být přechod části zaměstnanců do oborů, které nebyly důsledky pandemie příliš zasaženy, ale ve kterých je potřeba živnostenské oprávnění.
Nejvíce fyzických osob začalo se svým podnikáním jako v předchozích letech v lednu, kdy jim bylo vydáno 6 611 podnikatelských oprávnění. Nejméně naopak tradičně v prosinci, kdy začalo podnikat 3 283 lidí.
Počet přerušených živností byl o desetinu vyšší než v roce 2019 a o pětinu vyšší než v roce 2018. Počet ukončených živností byl naopak o čtvrtinu nižší než v roce 2019 a nejnižší minimálně od roku 2010. „Podnikatelé si pravděpodobně nechávají otevřená pomyslná zadní vrátka, aby případně živnostenské oprávnění zase mohli využívat. Proto raději volí přerušení živností namísto jejich ukončení,“ upozornila Kameníčková.
Nejvíce lidí s podnikáním skončilo v lednu (4 816), nejméně naopak v prosinci (1 715), což je neobvyklé. Prosinec bývá tradičně měsícem s největším počtem ukončených živností. Proč je tomu letos naopak, není zcela jasné. Může jít o kombinaci opatrnosti a nouzového stavu, podotkla.
Nejvíce živností podnikatelé letos přerušili tradičně v lednu (19 961) a v září (10 117), kdy podnikatelům skončilo přechodné období, během kterého nemuseli platit odvody na sociální a zdravotní pojištění.
V uplynulém roce ukončilo nebo přerušilo svoji živnost třináct procent podnikatelů. Mezi jednotlivými obory panovaly výrazné rozdíly. V rámci hlavních oborů s podnikáním trvale nebo dočasně skončilo nejvíce aktivních podnikatelů v administrativních činnostech, kde šlo o pětinu. Pod administrativní činnosti spadají například cestovní agentury a kanceláře nebo agentury zprostředkující zaměstnání, tedy obory, které patřily v uplynulém roce k těm nejvíce zasaženým.
V dopravě a skladování přerušilo či ukončilo živnost osmnáct procent podnikatelů a v ubytování a stravování šestnáct procent. Nejméně aktivních podnikatelů naopak přerušilo nebo ukončilo živnost v distribuci vody, elektřiny, plynu a tepla.
Obecně nejoblíbenějším oborem byl v uplynulém roce tradičně obchod, kde působilo 256 000 aktivních podnikatelů. Následovaly profesní, vědecké a technické činnosti, v nichž bylo 154 000 podnikatelů, a stavebnictví se 143 000 podnikatelů.
Na konci roku 2020 bylo v Česku 1,05 milionu aktivních podnikatelů, nejvíce v Praze (174 000) a nejméně v Karlovarském kraji (28 000).
ČTK
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.