Aktuálně:

CRIF: Počet osobních bankrotů loni klesl o sedm procent na 17 396

07.01.2021, Autor: Karolína Hurychová

1 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 5
CRIF: Počet osobních bankrotů loni klesl o sedm procent na 17 396

V Česku bylo v roce 2020 vyhlášeno 17 396 osobních bankrotů, o sedm procent méně než předchozí rok. Zároveň bylo podáno 17 701 návrhů na osobní bankrot, o třináct procent méně než v roce 2019.


Vyplývá to z aktuálních statistik společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, které má ČTK k dispozici. Za poklesem může být pandemie koronaviru.
Za meziročním poklesem stojí hlavně nízký počet osobních bankrotů ve druhém pololetí roku 2020, kdy bylo vyhlášeno o 4 300 osobních bankrotů méně než ve stejném období roku 2019.
„Epidemie nového typu koronaviru tak téměř vymazala vliv novely insolvenčního zákona z poloviny roku 2019, jejímž cílem bylo umožnit oddlužení vyššímu počtu lidí. Před účinností novely se měsíční počet osobních bankrotů pohyboval kolem 1 100, zatímco po účinnosti novely skokově vzrostl přibližně na dvojnásobek. Čísla z posledního čtvrtletí roku 2020 se však už pohybují na hodnotách blízkých době před účinností této novely,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.
Nejméně osobních bankrotů bylo vyhlášeno v prosinci, a to 1 046 (o 301 méně než v listopadu). V prosinci byl zároveň podaný druhý nejnižší počet návrhů na osobní bankrot, konkrétně 1 195, o 116 méně než v listopadu.
Prosincový pokles počtu podaných návrhů na osobní bankrot i počet vyhlášených osobních bankrotů se opakuje každý rok s různou intenzitou. Důvodem je především nižší počet pracovních dní a také dovolené mezi Vánocemi a Novým rokem. Prosinec je proto dlouhodobě měsícem, ve kterém je vyhlašováno nejméně osobních bankrotů, upozornila Kameníčková.
Nejvíce osobních bankrotů bylo v roce 2020 vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (2 678), v Ústeckém kraji (2 039) a ve Středočeském kraji (1 918). Nejméně potom na Vysočině (565), v Pardubickém kraji (622) a v Karlovarském kraji (707).
Nejohroženějším regionem byl v uplynulém roce Ústecký kraj, kde bylo vyhlášeno v průměru 24,8 osobního bankrotu na deset tisíc obyvatel. Následoval Karlovarský kraj s dvaceti čtyř osobními bankroty a Moravskoslezský kraj s 22,3 osobního bankrotu. Naopak v Praze a na Vysočině bylo vyhlášeno pouze 11,1 osobního bankrotu a v Pardubickém kraji 11,9. Průměr za celou ČR činil 16,3 bankrotu na deset tisíc obyvatel.
Počet osobních bankrotů se meziročně zvýšil pouze v Praze (o devět procent) a v Jihomoravském kraji, ve zbytku republiky se snížil. Nejrychleji v Ústeckém kraji (o devatenáct procent), v Královéhradeckém kraji (o osmnáct procent) a v Pardubickém kraji (o sedmnáct procent).
V červnu 2019 začala platit insolvenční novela s mírnějšími podmínkami pro oddlužení. Lidé tak mohou splatit věřitelům za tři roky nejméně šedesát procent dluhu, nebo by měli za pět let dorovnat aspoň třicet procent dlužné částky. V prvním případě jde o jakési zrychlené oddlužení, využitelné zejména v případě nižších dluhů. V druhém případě je oddlužení splněno, jestliže po pěti letech od schválení oddlužení dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí k uspokojení pohledávek věřitelů.
ČTK
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.