Aktuálně:

ČR hrozí vracení dotací pro Agrofert, Babiš nálezy auditu odmítá

02.06.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
ČR hrozí vracení dotací pro Agrofert, Babiš nálezy auditu odmítá

Česku hrozí, že by mohlo do rozpočtu EU vracet 451,17 milionu korun dotací, které čerpal holding Agrofert.

Vyplývá to z návrhu auditní zprávy Evropské komise, podle něhož je premiér Andrej Babiš (ANO) po celé své vládní působení ve střetu zájmů a má vliv na firmu i na použití unijních peněz. Sedmdesátistránkový dokument v angličtině zveřejnila některá média. Šéf kabinetu označil materiál za „vysoce nestandardní“ a předložené argumenty kritizoval, ČR podle něj pošle do Bruselu odmítavé stanovisko.
Babiš zasedá v českých vládách od roku 2014. V únoru 2017 vložil své firmy do dvou svěřenských fondů kvůli tomu, že začala platit novela o střetu zájmů označovaná jako lex Babiš. Do té doby zákon členům kabinetu přístup k evropským fondům neomezoval, nesměli ale chod svých firem ovlivňovat. I když podle předběžné auditní zprávy Babiš český zákon o střetu zájmů porušoval po celou dobu svého vládního působení, komise navrhuje vrátit jen dotace přidělené Agrofertu po novele, tedy po únoru 2017.
Babiš odmítá, že by zákon porušoval. Uvedl, že postupoval podle české legislativy. Řekl, že koncem loňského roku Evropská komise poukazovala na střet zájmů podle unijní vyhlášky, nyní podle českého zákona. „Podle informací, které mám, ti lidé, kteří tomu rozumějí, jsou přesvědčeni, že tu část o střetu zájmů museli psát Češi. Jsou tam stejné názory, jako mají Piráti a zkorumpovaná Transparency (International). Takže vysoce nestandardní audit,“ řekl ČTK předseda vlády. Dodal, že právníci českých institucí mají jiný názor než unijní právníci a že ČR závěry komise odmítne.
Podle zprávy se auditoři zaměřili na dotace pro Agrofert před únorem 2017 i po něm. Sledovali 36 z 98 dotačních projektů od roku 2011 do loňska z Evropského sociálního fondu (ESF), Evropského regionálního a rozvojového fondu (ERDF) a Kohezního fondu. Firmy holdingu z EU získaly 1,3 miliardy korun. Vracení se tedy kvůli velké chybovosti týká víc než čtvrtiny vyplacených peněz, uvádí auditní zpráva.
Podle zdrojů ČTK by do konce června měla dorazit ještě zpráva o zemědělských dotacích. Pokud by i tento dokument navrhoval vracení peněz, mohlo by to mít na Agrofert jako největšího producenta v českém zemědělství a potravinářství hospodářský dopad. Podle lidoveckého europoslance Tomáše Zdechovského by se zemědělská zpráva mohla týkat nejen střetu zájmů premiéra, ale i ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD).
Podle zveřejněné zprávy se Babiš sice po volbách v roce 2013 jako poslanec a ministr financí funkcí v Agrofertu vzdal, do jeho chodu ale zasahoval. Auditoři jako příklad uvádějí Babišova rozhodnutí o rozdělení zisku za rok 2013, o úpravě stanov či propuštění členů představenstva. Popisují také, jak premiér ovládá oba svěřenské fondy. Může jmenovat a odvolávat správce i dohližitele, z nichž jedním je jeho manželka Monika.
Podle textu si Babiš může vzít majetek z fondů kdykoliv zpět a má zájem na tom, aby byly firmy úspěšné. „Firmy v holdingu by proto neměly dostávat dotace a veškerá veřejná podpora, včetně prostředků z Evropského regionálního a rozvojového fondu, Evropského sociálního fondu a Kohezního fondu, poskytnutá od 9. února 2017 je porušením zákona o střetu zájmů,“ uvádí zpráva.
Média zveřejnila i podrobnosti o některých dotačních projektech holdingových firem a čerpání peněz na inovace, které fungovaly už v jiných podnicích Agrofertu. Komise v návrhu textu českým úřadům vytýká, že nezajistily účinnou kontrolu dotací. Prověřování mají na starosti ministerstva financí a pro místní rozvoj, která jsou ve správě vládního ANO, píšou servery.
Opozice už vyzvala stát, aby vyplacené dotace po Agrofertu vymáhal. O situaci chce jednat v úterý ve Sněmovně. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) bude zhruba měsíc trvat, než české úřady dostanou překlad navržené zprávy. Ke zjištěním auditorů se pak vyjádří. Výsledná zpráva komise by mohla být do tří měsíců.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.