Aktuálně:

ČR do závěrů summitu prosadila zmínku o reverse charge

29.06.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
ČR do závěrů summitu prosadila zmínku o reverse charge

Česká republika do včerejších závěrů summitu Evropské unie prosadila zmínku o možnosti používat k boji proti daňovým únikům na dani

z přidané hodnoty systém přenesené daňové povinnosti, označovaný jako reverse charge. Novinářům to po první části jednání řekl český premiér Andrej Babiš (ANO). Závěry summitu však zatím přijaty nebyly kvůli Itálii, která chce dokument schválit až po debatě o migraci.
Premiér Andrej Babiš, který tyto dva dny Českou republiku na summitu zastupuje, dlouhodobě velmi stojí o to, aby země mohla systém používat obecně. Evropská komise tuto možnost navrhla už koncem roku 2016, poté, co na ni Babiš tlačil ještě jako ministr financí. Od té doby už byl návrh několikrát upravován. V nynější podobě by umožnil zavést plošný mechanismus přenesení daňové povinnosti u DPH na dodávku zboží a služeb překračující hodnotu 10 tisíc eur (přes 250 tisíc korun).
Předložil jsem návrh ohledně našeho projektu reverse charge,“ řekl Babiš novinářům. Českou iniciativu podle dřívějšího vyjádření státního tajemníka pro EU Aleše Chmelaře podpořili premiéři států visegrádské skupiny (V4), do níž patří kromě Česka také Maďarsko, Slovensko a Polsko. „Rada nakonec akceptovala naši změnu,“ dodal Babiš. Na červencové schůzce ministrů financů tak Česko může téma reverse charge znovu otevřít, dodal.
Ministři financí se naposledy před měsícem na podpoře návrhu neshodli, věc už podruhé vetovala Francie. Česká republika na oplátku blokuje pro Paříž důležitý návrh možnosti přesunu elektronických publikací do nižší sazby daně.
Původní návrh závěrů včerejší schůzky, tak jak jej pro premiéry a prezidenty připravili diplomaté, hovořil o tom, že mají „pokračovat práce na efektivnějším výběru DPH“. Zmiňují navíc potřebu upravit unijní daňová pravidla a systémy pro digitální věk. Změna, s níž přišel Babiš, nástroje k efektivnímu výběru daní konkretizuje.
Výsledkem by podle představ Prahy mělo být „popohnání“ rozhovorů na radě ministrů financí. O daňových otázkách rozhodují unijní státy jednomyslně. Členem V4 je vedle Česka ještě Slovensko, Polsko a Maďarsko.
Evropská komise chce nynější prozatímní systém DPH, který platí už roky, nahradit zcela novým řešením. I proto požadavek Česka na obecnou reverse charge vnímají některé země unie jako nesystémové řešení.
Evropská komise odhaduje, že nedostatky stávajícího systému DPH znamenají v EU ročně ztrátu 150 až 160 miliard eur (3,9 až 4,1 bilionu korun). S návrhem reformy přišla komise loni v říjnu, platit by měla reforma od roku 2022.
Nové řešení by mělo ztížit daňové úniky při obchodování přes hranici mezi členskými zeměmi. Nyní tyto úniky v EU ročně dosahují až 50 miliard eur (1,3 bilionu korun).
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.