Aktuálně:

ČR chce peníze na snížení emisí mimo dosavadní kohezní fondy

30.11.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
ČR chce peníze na snížení emisí mimo dosavadní kohezní fondy

Česká republika není podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) schopna sama zaplatit přechod na nízkoemisní ekonomiku, kterou plánuje Evropská

unie k roku 2050. Chce proto na to od unie stovky miliard korun mimo dosavadní kohezní fondy.
Brabec to uvedl na tiskové konferenci k pondělnímu summitu OSN o klimatu v Madridu a summitu EU na stejné téma v polovině prosince. Premiér Andrej Babiš (ANO) zopakoval, že Česko musí mít také právo samo rozhodovat o výstavbě jaderných zdrojů. Ty by měly v roce 2050 tvořit polovinu energetického mixu.
„Jsme připraveni o tom diskutovat, ale nejsme schopni sami to financovat,“ uvedl Brabec k evropským plánům na tzv. uhlíkově neutrální ekonomiku. Česko počítá s tím, že v cílovém roku bude pětinu zdrojů stále tvořit uhlí a plyn. Přechod bude podle Brabce znamenat revoluci ve všech odvětvích, například i v zemědělství a službách. Česko proto bude potřebovat pomoc ve financování, a to mimo stávající programy soudržnosti, kterými Evropa usiluje o dorovnání životní úrovně mezi regiony.
Peníze na přechod hospodářství na čistější energie by podle Brabce mělo Česko dostat v příštím programovacím období EU mezi lety 2021 a 2027, ale i v následujících letech.
Babiš v polovině října uvedl, že Česko musí prosadit stavbu nových jaderných bloků, i kdyby kvůli tomu mělo porušit evropské právo. Zdůraznil, že je třeba postavit nové bloky v obou nynějších jaderných elektrárnách, tedy v Dukovanech i v Temelíně. „Evropa nám musí umožnit, abychom postavili jaderné bloky. Máme jasný plán, jak chceme stavět, pro nás je jádro klíč,“ uvedl dnes.
Premiér také vyzval k setkání účastníky studentské stávky za klima, kteří se dnes sešli nedaleko úřadu vlády. „Ti, kteří protestují, s námi nemluví. Já je vyzývám, že se rádi setkáme,“ řekl. Jeden z iniciátorů a mluvčích studentských stávek za klima Petr Doubravský ČTK později řekl, že studenti se jednání nevyhýbají a jsou připraveni se s představiteli vlády sejít. „Není to tak, že bychom se nějak bránili dialogu s politiky. Je to naopak Richard Brabec, kdo s námi několikrát odmítnul jít do veřejné debaty,“ uvedl.
Brabec řekl, že páteční stávky se mu líbí, protože bývají vtipné a nejsou agresivní. „My jsme připraveni jednat, jen říkáme, počkejte chvíli, máme uhelnou komisi a zkoumáme, co je reálné,“ řekl. Konec uhelných elektráren v časovém rámci, který požadují stávkující, by podle Brabce znamenal „návrat na stromy“.
Babiš v pondělí odjede na konferenci COP25, která bude v Madridu pokračovat do 13. prosince. Původně ji mělo hostit Chile, které se ale kvůli pokračujícím protivládním demonstracím pořadatelství koncem října vzdalo. Konference je oficiální schůzkou stran, které přijaly Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu. Koná se většinou každoročně od roku 1995. Tématem letošní schůzky je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se zavádění pařížské klimatické dohody z roku 2015.
Klimatická dohoda má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, usiluje však o stanovení cíle na 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Současné nastavení by podle vědců mohlo vést k oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.
ČTK
 


Články na téma: Mzdy

Spočítejte si online:

> Kalkulačka pro výpočet čisté mzdy
> Daňová kalkulačka pro OSVČ v roce 2025
> Online kalkulačka pro DPČ a DPP
> Důchodová kalkulačka - kdy půjdete do důchodu?


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.