Aktuálně:

Co pro Trumpa doopravdy znamená, když získá kontrolu nad Federálním rezervním systémem

01.09.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Co pro Trumpa doopravdy znamená, když získá kontrolu nad Federálním rezervním systémem

Donald Trump v srpnu zahájil bezprecedentní snahu o kontrolu nad Federálním rezervním systémem (Fed), centrální bankou USA. Jeho cílem je snížení úrokových sazeb a větší vliv na měnovou politiku. Co to ale skutečně znamená pro něj a pro Ameriku?

Když prezident sahá po kormidle centrální banky

Federální rezervní systém je klíčovou institucí, která ovlivňuje měnovou politiku a ekonomický růst USA. Když se Donald Trump rozhodl ovládnout Fed, vyvolal tím bouři, jakou jsme v moderní historii USA neviděli. V srpnu se situace vyhrotila – Trump odvolal členku Rady guvernérů Fedu Lisu Cookovou kvůli údajnému hypotečnímu podvodu z roku 2021. Cooková se brání u soudu, ale Trumpův záměr je jasný: získat většinu v sedmičlenné radě (4:3) a prosadit svou vizi nízkých úrokových sazeb. Proč? Aby usnadnil obsluhu obrovského státního dluhu USA a podpořil ekonomický růst, který ve druhém čtvrtletí 2025 dosáhl 2,6 % meziročně.

Historicky je Fed symbolem nezávislosti. Byl založen v roce 1913, má za úkol rozhodovat o měnové politice bez politických tlaků – členové Rady guvernérů slouží 14letá období právě proto, aby přežili volební cykly. Prezident může člena odvolat jen z vážného důvodu, což se v minulosti prakticky nestalo. Dnes však Trump testuje hranice tohoto principu a otevírá otázku: Může si prezident podmanit instituci, která má být nadstranická?

Proč chce Trump Fed pod palcem?

Trumpův motiv je poměrně prostý, i když důsledky jednoduché nejsou. Nižší úrokové sazby – aktuálně kolem 3,9 % v USA – znamenají levnější půjčky pro vládu, firmy i domácnosti. Pro administrativu, která čelí masivnímu státnímu dluhu, je to jako kyslík pro potápěče v hlubinách. Trump navíc otevřeně kritizuje předsedu Fedu Jerome Powella za restriktivní politiku, která podle něj brzdí růst. Chce proto do Rady guvernérů dosadit loajální členy, kteří budou tančit podle jeho not.

Jenže tady narazíme na problém, který ekonomové nazývají „fiskální dominance“. Pokud centrální banka začne sloužit politickým cílům a držet sazby uměle nízko, může ztratit kontrolu nad inflací. Jak upozorňuje šéf JPMorgan Jamie Dimon, politizace Fedu může vést k vyšší volatilitě na trzích a nejistotě, která se dotkne nejen USA, ale i globální ekonomiky.

Co na to říkají odpůrci a zastánci?

Debaty o Trumpově tažení proti Fedu jsou jako šachy na několika šachovnicích najednou. Na jedné straně stojí experti, kteří varují před katastrofou. Právník Lev Menand z Columbia Law School označuje odvolání Cookové za bezprecedentní a právně sporný krok, který může rozvrátit institucionální základy Fedu. Mezinárodní ekonomové pak připomínají, že nezávislý Fed je pilířem světové finanční stability – pokud ztratí důvěru, může to otřást i důvěrou v americký dolar jako rezervní měnu.

Na druhé straně Trump a jeho spojenci argumentují, že Fed není tak apolitický, jak se tváří, a že prezident by měl mít větší vliv na měnovou politiku, aby mohl plnit své sliby voličům. Někteří dokonce mluví o „politické odpovědnosti“ centrální banky vůči lidem skrze demokraticky zvoleného lídra. Nehrozí, že se z Fedu stane pouhý nástroj krátkodobých politických cílů?

Kam to může vést?

Před námi se rýsují tři možné scénáře. První je optimistický – Jerome Powell dokončí svůj mandát, Fed si udrží nezávislost a bude pokračovat v opatrné politice založené na datech. Druhý scénář je Trumpův úspěch – obsadí Radu guvernérů svými lidmi, sazby klesnou, ale hrozí inflace a nestabilita. Třetí možnost je eskalace konfliktu, kdy právní a legislativní spory povedou k chaosu na trzích a globální nejistotě. Jak uvádí analýzy, krátkodobě by Trumpova politika mohla ekonomiku USA podpořit, ale dlouhodobě hrozí vážná rizika.

Trumpova snaha ovládnout Fed není jen americkou záležitostí – je to varování, jak křehká může být rovnováha mezi politikou a ekonomikou. Pokud se mu podaří podmanit si tuto klíčovou instituci, může to změnit pravidla hry nejen za oceánem, ale i u nás.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický 

Zdroj info: CNBC, Bloomberg, Reuters, ČNB 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.