Aktuálně:

ČNB vydala vůči záložně WPB Capital nová předběžná opatření

26.07.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
ČNB vydala vůči záložně WPB Capital nová předběžná opatření

Česká národní banka minulý týden vydala dvě nová předběžná opatření vůči záložně WPB Capital, jimiž zakazuje likvidátorovi WPB Capital poskytovat

jakékoli informace týkající se družstva, a družstvu samotnému pak provádět jakékoli zápisy změn údajů v obchodním rejstříku. Záložna považuje opatření za nezákonná, protože družstvu zamezují plnit zákonné povinnosti.
Představenstvo firmy proto proti nim podá rozklad v zákonné lhůtě. ČTK o tom informovala záložna. ČNB opatření odůvodnila snahou ochránit stamilionový majetek záložny a pohledávky Garančního systému pojištění vkladů za 2,8 miliardy korun.
ČNB rovněž přijímá opatření k tomu, aby nebyly znehodnoceny výsledky čtyřleté práce likvidátora. Komunikace WPB Capital prostřednictvím médií nemůže ČNB odradit od řádného plnění její role dohlížitele nad finančním trhem,“ sdělila centrální banka.
Na počátku července ČNB vydala předběžné opatření, kterým WPB Capital zakazuje nakládat s majetkem, poskytovat úvěry nebo přijímat vklady svých členů. Zároveň podle deníku E15 zahájila se záložnou WPB Capital nové správní řízení. Před měsícem přitom soud rozhodl, že ČNB pochybila, když v roce 2014 záložně licenci odebrala. Podle představenstvo kampeličky ČNB tím obešla soudní rozhodnutí.
WPB Capital dále uvedla, že disponuje řadou důkazů o podezřelém hospodaření likvidátora Jiřího Švihly, který byl do funkce jmenován na návrh ČNB a pravidelně koordinoval postup likvidace s představiteli ČNB. „Nové kroky ČNB znamenají, že představenstvo WPB Capital ve chvíli, kdy mu bude doručen písemný rozsudek Městského soudu v Praze z 15. června, který označil postup ČNB vůči WPB Capital za nezákonný a vrátil družstvu licenci, nedostane od likvidátora žádné informace ani dokumenty o hospodaření družstva za poslední čtyři roky, kdy likvidátor družstvo řídil. Představenstvo přitom však bude mít plnou odpovědnost za řízení chodu záložny, a tedy i za její hospodaření, za něž se bude zodpovídat členům družstva. Těch stále zbývá několik tisíc,“ uvedl mediální zástupce záložny Martin Jaroš.
Představenstvo WPB chce provést hloubkový audit záložny. Ten by měl zmapovat hospodaření likvidátora v družstvu a umožnit zjištění míry odpovědnosti jednotlivých pracovníků ČNB za případné škody.
WPB se dostala do problémů v roce 2013 a o rok později v červnu přišla o licenci. Odnětí licence ČNB zdůvodnila tím, že záložna uměle navyšovala kapitál z peněz záložny poskytnutých formou úvěrů, nabývala nedovolené typy cenných papírů a obcházela limit angažovanosti. Podle červnového rozhodnutí soudu šlo o nepřiměřený zásah.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.