Aktuálně:

ČNB nově letos čeká lepší vývoj ekonomiky, příští rok ale horší

06.11.2020, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
ČNB nově letos čeká lepší vývoj ekonomiky, příští rok ale horší

Česká národní banka v nové prognóze odhad vývoje ekonomiky v letošním roce zlepšila, naopak pro příští rok zhoršila. Nově tak letos počítá s poklesem ekonomiky o 7,2 procenta a příští rok s růstem o 1,7 procenta.


Na tiskové konferenci po dnešním jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. V předchozí srpnové prognóze ČNB počítala letos s poklesem ekonomiky o 8,2 procenta a příští rok s růstem o 3,5 procenta. V roce 2022 by podle ČNB měla ekonomika stoupnout o 4,2 procenta.
„Nicméně výkon českého hospodářství nedosáhne předkrizové úrovně ani na konci roku 2022,“ upozornil dnes Rusnok. Dále uvedl, že s novou prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich postupným růstem příští rok. „Tato trajektorie je však silně podmíněna naplněním předpokladů týkajících se vývoje epidemické situace a opatření proti šíření nákazy,“ uvedl. ČNB očekává, že opadnutí dopadů druhé vlny pandemie nastane během první poloviny příštího roku.
Rada dnes nechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 procenta. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů bankovní rady.
Inflace by podle ČNB měla činit ve čtvrtém čtvrtletí příštího roku 2,2 procenta, tedy stejně jako v předchozí prognóze. V prvním čtvrtletí roku 2022 by měla inflace klesnout na 2,1 procenta, zatímco v předchozích odhadech ČNB počítala s inflací 2,2 procenta. „Cenové tlaky se během příštího roku zvýší, když začne postupné zotavování ekonomické aktivity. Na přelomu let 2021 a 2022 se bude inflace nacházet poblíž dvouprocentního cíle ČNB,“ uvedl guvernér. Dodal, že rozpočtová opatření vlády částečně zmírňují propad spotřeby domácností.
Zároveň v nových odhadech centrální banka počítá se slabším kurzem koruny. Nově čeká letos i příští rok průměrný kurz 26,60 koruny za euro. V srpnu odhadovala letošní kurz na 26,50 koruny za euro a příští rok 26,40 koruny za euro. V roce 2022 ČNB očekává, že kurz koruny posílí na průměrných 25,90 koruny za euro.
Ministerstvo financí v zářijové prognóze očekává letos pokles ekonomiky o 6,6 procenta a příští rok růst o 3,9 procenta. Ministerstvo již dříve oznámilo, že listopadovou prognózu letos kvůli velké nejistotě dalšího vývoje ekonomiky vytvářet nebude, další plánuje vydat až v lednu.
Ekonomové českých bank v nejnovějších odhadech počítají letos s poklesem HDP v průměru o osm procent. Příští rok by ekonomika měla podle nich růst jen o dvě procenta kvůli dopadům posledních opatření proti nové vlně epidemie koronaviru. Dnes Evropská komise oznámila, že čeká letos kvůli omezením spojeným s šířením nového koronaviru propad ekonomiky ČR o 6,9 procenta, což je ale zlepšení proti dřívějším odhadům. Naopak komise zhoršila vyhlídky oživení české ekonomiky na příští rok, kdy by se HDP měl zvýšit o 3,1 procenta.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.