Aktuálně:

Cla USA na dovoz aut z EU by měly dopad desetin procent

25.06.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Cla USA na dovoz aut z EU by měly dopad desetin procent

Případné zavedení dvacetiprocentních amerických cel na dovoz automobilů z EU by mělo na českou ekonomiku dopad v řádu desetin procenta

HDP a tisíců pracovních sil. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař (ČSSD). Doufá, že k tomuto kroku nedojde. Ekonom Ondřej Schneider z Institutu mezinárodních financí odhadl, že čísla by mohla být vyšší.
Pokud by obchodní válka nastala, tak jak si ji představujeme, tedy cla na dovoz automobilů, přerušení obchodních spojení mezi USA a Evropou, došlo by ke globální ekonomické recesi,“ varoval Schneider. Tato krize by podle něj byla hlubší a strukturálně hůře řešitelná než krize před deseti lety.
Chování USA při obchodních jednáních je podle Chmelaře rizikovější pro Spojené státy než pro EU. Nemyslí si, že by současné spory vedly k ekonomické krizi. „Je možné, že to povede ke zvýšení úrokových sazeb a zeslabení obchodní výměny. Určité zpomalení ekonomiky lze očekávat v dalších pěti až deseti letech,“ dodal.
Schneider míní, že světová obchodní jednání jsou nyní ve fázi oťukávání, ale situace už začíná být nebezpečná. Ekonom a pedagog IES FSV UK Tomáš Sedláček si myslí, že obchodní válka už začala. „Je to již za verbálními inzultacemi, soupeři do sebe již strkají. Dopady můžou být katastrofální,“ podotkl. „Jsme stále jen na začátku obchodní války, protože se zde zatím provádí jen určitá signalizace,“ poznamenal Chmelař.
Cla EU na dovoz některého zboží z USA, která začala platit v pátek, budou mít podle analytiků i podnikatelských svazů na českou ekonomiku minimální dopad. Netýkají se totiž podniků, ale jen spotřebitelů. V případě, že by obchodní válka mezi EU a USA eskalovala a Spojené státy zavedly cla na dovoz aut nebo se zvýšily ceny pohonných hmot, české firmy by to už pocítily.
Cla na dovoz oceli 25 procent a na dovoz hliníku ve výši deseti procent zavedl americký prezident Donald Trump v březnu. V reakci na to EU začne od pátku uplatňovat odvetná cla 25 procent na dovoz vybraného amerického zboží, jehož roční dovoz do EU dosahuje hodnoty 2,8 miliardy eur (zhruba 72 miliard korun). Výrobky, které nově podléhají clům, jsou vesměs určeny pro konečnou spotřebu. Na seznamu jsou produkty z oceli a hliníku, zemědělské výrobky a další zboží, figurují na něm například i motocykly, džíny nebo whisky.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.