Aktuálně:

Čistý zisk bank v prvním pololetí klesl o 19 mld. na 26,57 miliardy korun

19.09.2020, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Čistý zisk bank v prvním pololetí klesl o 19 mld. na 26,57 miliardy korun

Bankám a spořitelnám v Česku v letošním prvním pololetí klesl souhrnný čistý zisk meziročně o devatenáct miliard korun na 26,57 miliardy korun.


Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnila Česká národní banka. Bilanční suma ke konci června činila 8,376 bilionu korun, což je proti konci roku 2019 pokles o 829 miliard korun.
Bankám podle analytiků zisky propadly kvůli tvorbě opravných položek v souvislosti s koronavirovou krizí a nouzovými opatřeními. Přispěl k tomu i pokles sazeb České národní banky.
„V pololetních výsledcích bank se již projevují dopady Covid-19. Banky tvoří značné opravné položky na úvěry do ohrožených oborů a problematickým klientům. Přesné vyčíslení úvěrových rizik u klientů využívajících úvěrové moratorium však bude možné až ve čtvrtém kvartále po jeho skončení. S poklesem hospodářské aktivity klesají též příjmy z poplatků a hotovostní rezervy bank u ČNB jsou úročeny pouze 0,25 procenta,“ komentoval čísla partner PwC ČR Petr Kříž.
Zisk z finanční a provozní činnosti bank klesl koncem června meziročně o 4,64 miliardy na 95,12 miliardy korun. Úrokové výnosy se snížily o 2,4 miliardy na 107,1 miliardy korun. Výnosy z poplatků a provizí jim klesly o 1,4 miliardy na 20,9 miliardy korun.
Z největších bank Komerční bance klesl v prvním pololetí čistý zisk meziročně o 38,5 procenta na 4,4 miliardy korun, České spořitelně o 47,1 procenta na 4,6 miliardy korun a ČSOB o 68 procent na 3,5 miliardy Kč. Česká a slovenská UniCredit Bank vykázala za pololetí čistý zisk 2,5 miliardy korun, což je meziroční pokles o polovinu. Moneta Money Bank zaznamenala pokles čistého zisku o více než čtyřicet procent na 1,2 miliardy korun. V České republice působí 49 bank a spořitelen.
Souhrnný čistý zisk bank a spořitelen v milionech korun:

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 1. pololetí 2020
Zisk po zdanění 59.740 55.656 53.337 64.307 61.048 63.092 66.373 73.898 75.354 81.440 91.121 26.567

Zdroj: ČNB
ČTK
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.