Aktuálně:

Čína varuje Mexiko, aby si „dvakrát rozmyslelo”, než zvýší cla, a hrozí protiopatřeními

15.09.2025, Autor: Josef Neštický

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Čína varuje Mexiko, aby si „dvakrát rozmyslelo”, než zvýší cla, a hrozí protiopatřeními

Čína varuje Mexiko před zvyšováním cel na své zboží a hrozí odvetnými opatřeními. Tento spor, který se rozhořel v září, může mít dalekosáhlé dopady nejen na obě země, ale i na globální obchodní řetězce. Jaké jsou příčiny tohoto napětí?

Začátek nové obchodní bitvy?

Obchodní vztahy mezi Čínou a Mexikem se v posledních dnech dostaly pod silný tlak. Čína ostře reagovala na záměr Mexika zvýšit cla na čínské zboží, včetně oceli, hliníku a některých textilií. Peking varoval, že si Mexiko má „dvakrát rozmyslet“ takový krok, a pohrozil protiopatřeními, která by mohla zahrnovat vlastní cla na mexické exporty, jako jsou zemědělské produkty či automobilové součástky.

Mexiko se snaží chránit svůj domácí průmysl před levným čínským dovozem, který podle místních výrobců narušuje trh. Na druhé straně Čína, jako druhá největší ekonomika světa, nechce připustit, aby její exportní mašinérie narazila na další překážky.

Obchodní války nejsou novinkou

Podobné napětí není v globální ekonomice nic neobvyklého. Vzpomeňme si na obchodní válku mezi USA a Čínou v letech 2018–2020, kdy cla a odvetná opatření vedla k růstu cen a narušení dodavatelských řetězců po celém světě. Mexiko tehdy z části profitovalo, protože se stalo alternativním dodavatelem pro americký trh. Dnes se ale situace mění – Mexiko se snaží být asertivnější a chránit vlastní zájmy, což Čínu zjevně dráždí. Podle dat zveřejněných serverem CNBC činí objem obchodu mezi Čínou a Mexikem přibližně 100 miliard dolarů ročně, přičemž Čína má výrazný přebytek díky exportu průmyslového zboží. Není tedy divu, že Peking bere mexické plány jako přímou výzvu.

Proč Mexiko zvyšuje cla?

Hlavním důvodem mexického kroku je ochrana domácího průmyslu. Levné čínské výrobky, často dotované státem, podle mexických úřadů podkopávají místní firmy a ohrožují pracovní místa. Mexická vláda plánuje zvýšit cla na některé čínské produkty až o 35 %, což by mohlo výrazně zdražit jejich dovoz. Mexiko navíc čelí tlaku ze strany USA, aby omezilo čínský vliv ve své ekonomice – zejména v kontextu dohody USMCA (dohoda mezi USA, Mexikem a Kanadou), která nahradila starou NAFTA. Mexiko chce být loajální vůči svému severnímu sousedovi, ale zároveň si nemůže dovolit úplně odříznout Čínu, jednoho ze svých klíčových obchodních partnerů.

Reakce a hrozba odvety

Reakce Číny na sebe nenechala dlouho čekat. Mluvčí čínského ministerstva obchodu prohlásil, že jakékoli zvýšení cel bude mít „negativní dopad na bilaterální vztahy“ a že Čína je připravena přijmout „nezbytná opatření“ k ochraně svých zájmů. Co to může znamenat? Analytici předpokládají, že by Čína mohla uvalit cla na mexické zemědělské produkty, jako je kukuřice nebo avokádo, které tvoří významnou část mexického exportu. Takový krok by mohl mexickou ekonomiku citelně zasáhnout. A co víc, Čína by mohla začít hledat alternativní trhy pro své zboží, což by mohlo změnit dynamiku globálního obchodu.

Dopady na Českou republiku

Česká republika, jako exportně orientovaná ekonomika, je silně propojena s globálními dodavatelskými řetězci. Pokud by spor mezi Čínou a Mexikem eskaloval, mohlo by to vést k růstu cen některých surovin a komponentů, například oceli nebo elektroniky, které dovážíme z Číny. Podle dat ČSÚ z roku 2024 tvoří čínský import do ČR přes 10 % našeho celkového dovozu. Jakýkoli narušení obchodních toků by tedy mohlo mít dopad na naše firmy i spotřebitele.

Navíc, pokud by Čína začala hledat nové trhy, mohla by se více zaměřit na Evropu, což by mohlo přinést jak příležitosti, tak rizika. Nebylo by to poprvé, kdy se evropské trhy stanou odbytištěm pro přebytečné čínské zboží – a my víme, jak těžké je pak chránit domácí výrobce.

Kam to povede?

Spor mezi Čínou a Mexikem je zatím jen varovným signálem, ale má potenciál přerůst v něco většího. Dokáže Mexiko ustát tlak z obou stran – od Číny i od USA? A jak se tento střet odrazí na globální ekonomice, v níž máme i my své místo?

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický 

Zdroj info: CNBC, ČSÚ


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.