Aktuálně:

Čína udeřila zpět: Omezení dovozu zdravotnických prostředků z EU a co to znamená pro nás

08.07.2025, Autor: Josef Neštický

1 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 5
Čína udeřila zpět: Omezení dovozu zdravotnických prostředků z EU a co to znamená pro nás

Čína od 6. července 2025 omezila dovoz zdravotnických prostředků z Evropské unie jako odvetu za podobná opatření EU. Tento krok může otřást dodavatelskými řetězci, zvýšit ceny a zkomplikovat situaci i českým firmám a nemocnicím.

Obchodní vztahy mezi Evropskou unií a Čínou zažívají další ránu. Od 6. července 2025 Peking zavedl přísná omezení na dovoz zdravotnických prostředků z EU, což je přímá reakce na červnové kroky Bruselu, jak informuje Reuters. Je to jen další kapitola v dlouhém příběhu napětí, nebo začátek skutečné obchodní války?

Odvetný tah

Začněme od začátku. Čína zavedla restrikce na veřejné zakázky nad 45 milionů jüanů, tedy zhruba 131 milionů korun. Evropské firmy, které nemají výrobní kapacity přímo v Číně, se do těchto tendrů už nedostanou. A aby toho nebylo málo, omezení se vztahuje i na výrobky z jiných zemí, pokud obsahují více než 50 % komponentů z EU. Jak uvádí čínské ministerstvo financí a obchodu, jde o odpověď na opatření EU, která od 20. června 2025 zakázala čínským firmám účast na veřejných zakázkách nad 5 milionů eur a omezila subdodávky z Číny na maximálně polovinu hodnoty nabídky.

Tato odvetná opatření nejsou žádnou novinkou. Už léta sledujeme, jak Čína prosazuje politiku „Buy China“, která dává přednost domácím výrobcům. Podle analýz Evropské komise bylo až 87 % čínských veřejných zakázek v roce 2022 zatíženo diskriminačními praktikami vůči evropským firmám. Na druhé straně, dovoz čínských zdravotnických prostředků do EU se mezi lety 2015 a 2023 více než zdvojnásobil. Není divu, že Brusel řekl dost a sáhl po Nástroji pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek (IPI), který má zajistit rovnost na trhu. Jenže odpověď na sebe nenechala dlouho čekat.

Co je v sázce? Obrovský trh a nejisté dodávky

Přinejmenším musíme uznat, že čínský trh se zdravotnickými prostředky je obrovský – v roce 2022 dosahoval hodnoty kolem 135 miliard eur. Ztráta přístupu na takový kolos může evropské firmy, včetně těch českých, stát nemalé peníze. A nejde jen o tržby. Když se podíváme na absolutní čísla, omezení může narušit celé dodavatelské řetězce. Zdravotnické prostředky – od jednoduchých pomůcek po složité diagnostické přístroje – jsou klíčové pro fungování nemocnic a klinik. Pokud se přístup k nim zkomplikuje nebo zdraží, doplatí na to nakonec pacienti.

U nás v Česku to může znamenat hned několik problémů. Jak upozorňuje Hospodářská komora ČR a Svaz průmyslu a dopravy, české firmy, které exportují do Číny, teď stojí před dilematem – buď přesunou část výroby do Číny, což zvyšuje náklady, nebo hledají jiné trhy, což zase chce čas. A co víc, Ministerstvo zdravotnictví ČR společně se Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) už vydalo stanovisko, že situaci bedlivě sleduje, aby zajistilo kontinuitu zdravotní péče. Jinými slovy, už teď se připravujeme na možné výpadky nebo zdražení technologií, které naše nemocnice potřebují.

Proč se to děje?

Příčiny jsou hlubší, než se na první pohled zdá. Na jedné straně máme dlouhodobou nerovnováhu – zatímco Čína omezovala evropské firmy na svém trhu, její výrobci si v EU užívali relativně volný přístup. Na straně druhé je tu čínská strategie „Made in China 2025“, která usiluje o soběstačnost v klíčových odvětvích, včetně zdravotnictví. A do toho všeho se míchá evropská snaha o reciprocitu, tedy o to, aby pravidla hry byla stejná pro všechny.

Evropská komise tvrdí, že její kroky mají Čínu donutit k otevření trhu. Naopak Peking to vidí jako protekcionismus a narušení volného obchodu. Kdo má pravdu? Pravda je, jak už to bývá, někde uprostřed. Asociace jako MedTech Europe nebo COCIR varují, že tahle přestřelka může vést k vyšším nákladům a brzdit inovace ve zdravotnictví. A analytici? Ti mluví o riziku eskalace obchodní války, která by mohla destabilizovat nejen tento sektor, ale i další oblasti vzájemného obchodu.

Nejen hra velkých, ale i náš problém

Tahle obchodní šachová partie mezi EU a Čínou není jen soubojem velmocí na papíře. Dotýká se nás všech – od českých výrobců, kteří ztrácejí trhy, až po nemocnice, které mohou čelit dražším nebo nedostupným technologiím. Oproti minulosti, kdy jsme podobné spory sledovali spíše z povzdálí, teď cítíme dopady přímo na vlastní kůži. Otázkou zůstává, zda se podaří najít kompromis, nebo jestli nás čeká dlouhá cesta plná nejistot. Jedno je jisté – v této hře nejde jen o peníze, ale i o zdraví nás všech.

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický 

Zdroj info: Reuters


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.