Aktuálně:

Česko-rakouské vztahy jsou i přes jádro silné, míní Babiš a Kurz

17.01.2020, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Česko-rakouské vztahy jsou i přes jádro silné, míní Babiš a Kurz

Rozdíly ve vnímání jaderné energetiky nejsou překážkou pro česko-rakouské vztahy.

Země naopak spojuje pohled na problematiku nelegální migrace a ochrany vnějších hranic či obchodní spolupráce. Po jednání v pražské Kramářově vile se na tom shodli český premiér Andrej Babiš (ANO) s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem.
Česko je podle Kurze největším a nejdůležitějším obchodním partnerem Rakouska ve střední a východní Evropě.
Kurz po schůzce s premiéry zemí visegrádské čtyřky (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) v Národním muzeu uvedl, že pro Rakousko je důležité, aby peníze z fondu, kterým chce Evropská komise kompenzovat regionům závislým na uhlí a dalších fosilních zdrojích přechod na ekologičtější hospodářství, nesměrovaly na jadernou energii. „Jako Rakousko odmítáme jadernou energetiku, to se nezměnilo a na této pozici se ani nic nezmění,“ řekl kancléř po jednání s Babišem.
„Samozřejmě chceme v nějakém horizontu ukončit spalování uhlí, ale zkrátka bez jádra to nepůjde. V tomhle směru jsme na opačné straně, ale určitě budeme ubezpečovat naše kolegy z Rakouska, že naše elektrárny jsou bezpečné,“ uvedl předseda české vlády.
Politici se shodli v názorech na ilegální migraci. „V tomto ohledu jsme na stejné lodi. Česká republika má nejnižší míru nezaměstnanosti v Evropě a každá osoba, která přijede do Česka, přijíždí s pracovním povolením. Toto musíme prosadit i v Evropě,“ řekl Babiš.
Kurz ocenil zejména vzájemnou obchodní spolupráci mezi zeměmi, vztahy by chtěl zintenzivnit. „Máme obchodní bilanci, která činí zhruba deset miliard eur (asi 250 miliard korun), což se týká osmnácti set rakouských firem, které zde působí. Jsme jedním z největších investorů v České republice, která je největším a nejdůležitějším obchodním partnerem ve střední a východní Evropě,“ poznamenal kancléř.
Státníci debatovali také o chybějícím dálničním spojení. Babiš očekává, že dřív, než spojení Brna s Vídní bude dokončeno propojení Prahy s Lincem. Dálnice D3 by podle něj měla vést na rakouské hranice v roce 2024. Ředitelství silnic a dálnic v materiálech na svém webu očekává vybudování úseku v roce 2025.
Na předcházejícím summitu premiérů V4 s Kurzem politici hovořili o energetice, migraci, obchodní spolupráci či budoucnosti Evropské unie a jejím rozšiřování.
ČTK
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.