Aktuálně:

Česko do stavebnictví investuje nejméně ze zemí V4, patří k evropskému průměru

27.01.2022, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Česko do stavebnictví investuje nejméně ze zemí V4, patří k evropskému průměru

Česko do stavebnictví investuje šest procent svého hrubého domácího produktu (HDP). Mezi evropskou sedmadvacítkou se tak řadí na sedmnácté místo. Vyplývá to ze zprávy Budindex 2020/21, kterou zveřejnil největší polský generální dodavatel Budimex S.A. v prosinci 2021. Země, které investovaly největší částky do stavebnictví úměrně svému HDP, byly právě země střední a východní Evropy. Sousední Polsko se v žebříčku umístilo na druhém místě, následuje Rakousko. Slovensku patří sedmá příčka.
Česko podle zprávy během roku 2020 na stavební investice vynaložilo 6 procent svého HDP. To se přibližuje průměru investic 27 evropských zemí, který činí 5,8 procenta. Lídr žebříčku Finsko na výstavbu vynakládá 8 procent svého HDP. Podle zprávy společnosti Budimex do výstavby nejméně investuje Řecko (1,7 procenta) a Irsko (2,2 procent).
Investice ve střední a východní Evropě se zvyšují
Na středních příčkách žebříčku se, stejně jako Česko, pohybují také Dánsko či země s největší evropskou ekonomikou – Německo. „Při pohledu na evropské stavební projekty můžeme pozorovat, že i takové investiční velmoci, jako je Německo, se při realizaci velkých projektů setkávají s četnými obtížemi. Jako příklad můžeme uvést výstavbu braniborského letiště u Berlína, která byla úspěšná, ale trvala přes čtrnáct let,“ říká Artur Popko, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Budimex.
V žebříčku zemí, které v roce 2021 nejvíce investovaly do stavebnictví, se naopak vysoko umístily země střední a východní Evropy. Například v Polsku tvoří investice do stavebního sektoru 7,4 procenta HDP. „V Polsku se v současné době realizují největší stavby z členských států EU. Je to zejména proto, že po letech odkladů mělo co dělat, aby dohnalo západní evropské země,“ vysvětluje Popko.
Klíčovým projektem v Česku je podle zprávy Budindex 2020/21 stavba úseku dálnice D1 mezi Říkovicemi a Přerovem. Je vyčíslena na 420 milionů eur. Podle Ředitelství silnic a dálnic by se s pracemi mělo začít už v polovině tohoto roku.
Stavebnictví v loňském roce ovlivnila pandemie koronaviru
Evropské státy v roce 2020 investovaly do stavebnictví dohromady více než 720 miliard eur. To je více než součet hrubého domácího produktu České republiky a Polska. Přesto optimistické prognózy hned na počátku roku 2020 negativně ovlivnila pandemie koronaviru. Kvůli výpadkům dodávek některého materiálu se výstavba v Evropské unii zpomalila. Již v květnu 2020 však došlo k jejímu opětovnému oživení.
Autoři zprávy Budindex 2020/21 podotýkají, že zejména v následujících letech budou muset evropské státy kvůli pandemii COVID-19 počítat s nutností vynakládat velké finance k uspokojení investičních potřeb.
Veřejný sektor hraje důležitou roli
Již nyní přitom stavební investice v Evropě z velké míry realizuje a financuje veřejný sektor. „Například v Polsku vyčleňují veřejní investoři rekordně vysoké částky na stavby dopravních, energetických nebo sociálních projektů. Polsko má totiž po letech odkladů co dohánět. Vysoké umístění Polska v žebříčku Budindex 2020/21 je nicméně nepochybně zásluhou značných finančních prostředků nejen veřejných, ale také soukromých investorů,“ hodnotí ve zprávě Jan Styliński, prezident Polské asociace zaměstnavatelů stavebního průmyslu (PZPB).
Prezident PZPB dodává, že bez veřejných investic by nebylo možné dosáhnout úspěchů, jichž v posledních letech dosáhli španělští investoři nebo portugalské stavební společnosti. „Odhaduji, že na konci tohoto desetiletí uvidíme na jedné straně vysoce specializované, avšak menší technologické a stavební společnosti a na straně druhé akumulaci největších evropských stavebních společností, které budou podléhat konsolidačním procesům a do určité míry i fúzím ze strany světových korporací, hlavně z Asie,“ předpovídá Styliński.
Kompletní zprávu Budimex 2020/21 (v anglickém znění) a fotografie najdete na tomto odkaze.
Místo v žebříčku – procentní podíl stavebnictví ve vztahu k HDP v roce 2020

  1. Finsko 8,0 %
  2. Polsko 7,4 %
  3. Rakousko 7,4 %
  4. Litva 7,4 %
  5. Rumunsko 7,3 %
  6. Lotyšsko 7,0 %
  7. Slovensko 6,9 %
  8. Švédsko 6,7 %
  9. Estonsko 6,4 %
  10. Španělsko 6,3 %
  11. Chorvatsko 6,3 %
  12. Slovinsko 6,3 %
  13. Kypr 6,3 %
  14. Lucembursko 6,2 %
  15. Německo 6,1 %
  16. Dánsko 6,0 %
  17. Česká republika 6,0 %
  18. Maďarsko 5,7 %
  19. Belgie 5,5 %
  20. Nizozemsko 5,4 %
  21. Francie 5,3 %
  22. Bulharsko 4,9 %
  23. Portugalsko 4,7 %
  24. Malta 4,5 %
  25. Itálie 4,3 %
  26. Irsko 2,2 %
  27. Řecko 1,7 %

Průměr v EU 5,86 %
Foto: Pixabay
Zdroj: LESENSKY.CZ s.r.o.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.