Aktuálně:

Česko a Sasko budou spolupracovat v přeshraniční zdravotní péči

29.08.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Česko a Sasko budou spolupracovat v přeshraniční zdravotní péči

Česko a Sasko budou spolupracovat v přeshraniční zdravotní péči. Pro obyvatele Šluknovského výběžku tak bude péče dostupnější.

Využít budou moci nejen nemocnice v Rumburku a Varnsdorfu, ale také kliniku v německém Sebnitzu. Vyplývá to ze společného prohlášení, které včera v Dolní Poustevně na Děčínsku podepsala saská ministryně pro sociální věci a ochranu spotřebitele Barbara Klepschová a český ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a také zástupci zdravotních pojišťoven.
Šluknovský výběžek patří v Česku k nejodlehlejším a nejhůře dostupným oblastem. Zajištění zdravotní péče pro 55 tisíc tamních obyvatel je proto náročné. Situace se navíc v posledních měsících zkomplikovala kvůli finančním problémům Lužické nemocnice a polikliniky Rumburk, která skončila v insolvenci. Péči ale dál zajišťuje. Impulzem k dohodě o přeshraniční péči byla právě situace v rumburské nemocnici, potvrdil dnes novinářům Vojtěch.
Dohoda je ale podle něj pouze doplněk řešení situace ve Šluknovském výběžku. „Naším cílem je, zachovat péči jak v Rumburku, tak ve Varnsdorfu, aby obě nemocnice fungovaly a toto byl pouze doplněk, a nikoli řešení. Je jasné, že pro řadu obyvatel výběžku by i tato péče byla vzdálená,“ řekl ministr.
Společné prohlášení počítá s vytvořením komise pro přeshraniční zdravotní péči, která bude sledovat a analyzovat potřeby dalšího rozvoje spolupráce v regionu. Klíčová je otázka úhrady péče v sousedním Německu, která by měla být vyřešena v průběhu několika týdnů, nejvýše měsíců. „Podpis memoranda je začátek spolupráce. Cílem je zlepšit kvalitu a dostupnost zdravotní péče jak na české, tak na německé straně a odstranit bariéry,“ doplnil David Šmehlík ze Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Ústecký kraj už se rozhodl k dohodě o spolupráci připojit. Jednat o tom budou podle Vojtěcha také v Libereckém a Karlovarském kraji. „Podobná spolupráce ve zdravotní péči už funguje třeba na jižní Moravě nebo v Jižních Čechách a budeme hledat další regiony, kde třeba péče není úplně zajištěná. Ale pokud péče pro občany je zajištěna v českých nemocnicích, tak musí být využívána především ta,“ dodal Vojtěch.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.