České firmy by kvůli brexitu bez dohody mohly přijít o třicet miliard

Další desítky miliard by ekonomika ČR ztratila kvůli nižším firemním investicím. ČTK to řekl ředitel sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy Lukáš Martin. Britský premiér Boris Johnson chce zemi vyvést z EU letos k 31. říjnu. Hrozí, že odejde bez dohody, pokud Brusel nebude souhlasit s žádostí o změnu vyjednané smlouvy o odchodu. EU úpravy dohody odmítá.

Firmy se nejvíce obávají úbytku zakázek v souvislosti s oslabením libry, zhoršení ekonomické situace v Británii a zavedení netarifních bariér. Dále jsou pro ně hrozbou zavádění cel a komplikace spojené s celními procedurami a přepravou zboží.
Například Česká spořitelna přitom celkový efekt tvrdého brexitu odhaduje na 1,1 procenta českého HDP. Svaz považuje data z analýzy spořitelny za optimistická. Kvůli provázanosti ČR s trhem EU a silné orientaci na automobilový průmysl, který brexit silně pocítí, lze podle Martina čekat dopady spíše vyšší.
„Vystoupení Británie z EU zpomalí českou ekonomiku v řádu několika desetin procenta,“ odhadla Hospodářské komora. Hlavní dopad tvrdého brexitu čeká v první polovině 2020. „Celkovou stabilizaci situace očekáváme do 12 měsíců od brexitu, tj. do podzimu 2020. Tato doba poslouží k tomu, aby se ustálily dodavatelské řetězce. Celkově bude brexit pro ekonomiku znamenat krátkodobý výkyv, který sám o sobě nemůže vést k recesi v ČR,“ uvedl mluvčí komory Miroslav Diro.
Některé české firmy, které se aktivně připravují na brexit, hledají alternativní dodavatele, odběratele i zaměstnance na starém kontinentu. Začaly se také předzásobovat alespoň na tři až čtyři měsíce dopředu. Některé z nich už také informovaly své odběratele v Británii o tom, že kvůli možným problémům s dodávkami nebudou schopné garantovat dohodnuté termíny.
Nicméně stále podle Dira platí, že kvůli nejistotám, které odchod Británie z unie provází, se na brexit aktivně připravovaly podle posledních dat komory jen tři procenta firem. Pouhá pětina přímých vývozců a dovozců učinila nějaké kroky, které by mohly dopady brexitu na jejich podnikání zmírnit.
Vedle celních sazeb budou svou roli v zahraničním obchodě hrát i netarifní obchodní překážky. Jde o rozdílné regulatorní požadavky, nové administrativní formality ve formě povolení nebo licencí, týká se to i platnosti certifikátů získaných firmami před dnem výstupu. Odhady přímé i nepřímé role netarifních obchodních překážek jsou velmi obtížně kvantifikovatelné.
Co se týká samotného průběhu brexitu, k 1. listopadu 2019 komora očekává negativní šok v podobě nárazového snížení zahraničního obchodu mezi EU a Británií. Čím delší bude nejistota, tím větší bude počáteční chaos a škody s ním spojené.
V prvních dnech po vystoupení hrozí ochromení dopravy a dodávek zboží. Výrobní a dodavatelské řetězce fungují v takzvaném režimu just-in-time (přivezené součástky či díly jdou rovnou z kamionu do výroby) a zpoždění dodávek zapříčiní útlum výroby, pokud se firmy dostatečně nepředzásobí.
České firmy přímo vyvážejí do Británie zboží a služby za 210 miliard korun za rok. Řada českých výrobců se ale podílí také na dodávkách do Británie z ostatních zemí EU, tento nepřímý vývoz odhaduje spořitelna na dalších 120 miliard korun.
ČTK