Aktuálně:

Češi se kvůli pandemii nezadlužili, třetina utrácela za elektroniku

26.07.2021, Autor: Karolína Hurychová

1 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 5
Češi se kvůli pandemii nezadlužili, třetina utrácela za elektroniku

Přestože krize v souvislosti s pandemií Covid-19 měla vliv na příjmy a finanční situaci Čechů, do dluhů kvůli ní ve většině případů nespadli. Zadlužení z důvodu koronavirové krize potkalo pouze desetinu ekonomicky aktivní populace v Česku.
Nejčastějším důvodem přitom byly běžné životní výdaje a spotřeba, ve čtvrtině případů pak zdravotní výdaje. Ty byly také během pandemie nejčastějším výdajem Čechů obecně, za zdraví utrácelo čtyřicet procent z nich. Druhým nejčastějším výdajem byla spotřební elektronika, kterou si navzdory krizi pořídila třetina Čechů. Vyplývá to z průzkumu skupiny EOS, který se zabýval vlivem koronavirové krize na finanční situaci obyvatel v Česku a ve vybraných evropských zemích.
Dluhová krize v Česku se prozatím odkládá
Navzdory pandemii se dluhy vyhnuly čtyřem pětinám Čechů. Kvůli krizi se zadlužilo třináct procent z nich a nejčastěji se jednalo o částky do dvacet šest (čtyřicet dva procent), resp. šedesát pět tisíc (dvacet osm procent). „Část Čechů se sice během krize zadlužila, ale ve dvou třetinách případů se jednalo o relativně nízké částky. Koronavirus tak neovlivnil finanční situaci většiny českých domácností do té míry, aby si musely vzít půjčku. Svou roli mohlo sehrát pochopitelně i omezení některých výdajů a obezřetnější hospodaření s penězi. Každopádně nízká míra zadlužení v důsledku krize je z hlediska finanční zodpovědnosti Čechů dobrá zpráva,” hodnotí situaci Vladimír Vachel, jednatel inkasní agentury EOS KSI. Pokud si Češi byli nuceni kvůli koronavirové krizi půjčit, nejčastěji šlo o pokrytí běžných výdajů a spotřeby, uvedlo to šedesát procent dotázaných. Třetina si musela půjčit prostředky na nájem nebo na náklady spojené s vlastním bydlením.
Část Čechů neměla finance na zdravotní péči
Během koronavirové krize vévodilo výdajům zdraví, dvě pětiny Čechů za něj utrácely nejvíce a pro dvacet pět procent z těch, kteří si kvůli krizi půjčili, bylo důvodem zadlužení. Za zdravotní výdaje výrazněji utrácela věková skupina 50+, kde měl tyto náklady každý druhý. Více za zdraví platili i lidé žijící v partnerských vztazích a také rodiny s dětmi, během pandemie za něj utrácely více než dvě pětiny z nich. „Jelikož koronavirová situace ohrozila zejména zdraví lidí, dávají zvýšené výdaje v tomto segmentu smysl. Určitě je ale varovným signálem, že se kvůli tomu část obyvatel zadlužila. A to přesto, že situace může být způsobená i výpadkem příjmů a následnými potížemi při placení pravidelných zdravotních výdajů jako je nákup léků či například rehabilitace,” říká Vachel.
Za elektroniku Češi utráceli i během krize
Zdraví nebylo jedinou výraznou položkou na seznamu výdajů, téměř čtvrtina Čechů si během krize pořídila nové domácí spotřebiče. Nakupovaly je hlavně rodiny s dětmi, spotřebiče do domácnosti si pořídila třetina z nich. Ještě častěji ovšem Češi během krize kupovali spotřební elektroniku, kterou si jich během pandemie pořídilo třicet tři procent. Za spotřební elektroniku výrazně častěji utráceli muži, uvedly to dvě pětiny dotázaných, zatímco mezi ženami pouhá čtvrtina. Častěji nakupovali spotřební elektroniku také lidé žijící v partnerském svazku a rodiny s dětmi. Téměř čtvrtina Čechů měla výdaje spojené s nákupem nábytku či jiného vybavení domácnosti. Také tyto položky častěji pořizovali muži a rodiny s dětmi. Domácnosti v Česku se vylepšovaly nejen vybavením, ale i menšími rekonstrukcemi. Za renovace utrácela čtvrtina ekonomicky aktivních Čechů. Nejčastěji se do úprav pouštěly rodiny s dětmi, naopak nejméně času jim věnovali tzv. singles.
Foto: Pixabay
Zdroj: MDWorks


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.