Aktuálně:

ČAK podá oficiální stížnost kvůli odposlechům v brněnské věznici

15.01.2022, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
ČAK podá oficiální stížnost kvůli odposlechům v brněnské věznici

Kauza odposlechů nabírá alarmující směr, konstatuje vedení ČAK v prohlášení, které zveřejnil Advokátní deník.

Reaguje tak na informace, že ačkoli dosud vycházelo z informací, že je systémově vyloučeno, aby v rámci povolených odposlechů došlo také k narušení důvěrnosti komunikace mezi advokáty a klienty, přinejmenším ve dvou případech k takovému narušení důvěrnosti došlo.
„Česká advokátní komora se již několik týdnů intenzivně zabývá kauzou odposlechů výslechových místností ve vazební věznici v Brně-Bohunicích, kde, mimo jiné, probíhají porady mezi advokáty a jejich klienty, neboť se může jednat o naprosto zásadní riziko ohrožení důvěrnosti vztahu mezi klienty a advokáty,“ píše se  úvodu prohlášení.
Jak z něho dále vyplývá, Komora se již obrátila na zúčastněné instituce a orgány se žádostí o informace a prošetření a její zástupci se 11. ledna 2022 zúčastnili také jednání Stálé komise pro kontrolu použití odposlechu a záznamu komunikačního provozu, použití sledování osob a věcí a rušení provozu elektronických komunikací Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, která se touto kauzou začala zabývat. Nicméně, s ohledem na skutečnost, že tato jednání jsou neveřejná, nemůže se Komora k jejich obsahu vyjadřovat.
Za velmi alarmující považuje vedení ČAK skutečnost, že ačkoliv dosud vycházela z informací, že je systémově vyloučeno, aby v rámci povolených odposlechů došlo také k narušení důvěrnosti komunikace mezi advokáty a jejich klienty, z dokumentů zmíněných v článku ze dne 13. ledna 2022 v Ekonomickém deníku se zdá, že přinejmenším v případě dvou porad obhájce s klientem k takovému narušení důvěrnosti došlo.
„Komora se bude touto kauzou nadále intenzivně zabývat a obrátí se na vládu České republiky, Ministerstvo spravedlnosti a Nejvyšší státní zastupitelství s oficiální stížností a žádostí o důkladné prošetření. Bude rovněž požadovat, aby výše zmíněná Stálá komise, jakož i další orgány Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, pokračovaly v prověřování této velmi závažné záležitosti, která se zdaleka netýká jen advokacie,“ uzavíra stanovisko.
Foto: Pixabay
Zdroj: Dušan Šrámek


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.