Aktuálně:

ČAK kritizuje zneužívání výjimek z připomínkového řízení

19.02.2021, Autor: Laura Šuleková

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
ČAK kritizuje zneužívání výjimek z připomínkového řízení

„Vzhledem k tomu, že připomínkové řízení je jedním z principů právního státu a demokratického legislativního procesu, kterým se zvyšuje úroveň samotné tvorby právního řádu, upozorňujeme na neuspokojivý a znepokojující stav, který nelze přehlížet,“ konstatuje Česká advokátní komora ve stanovisku, které přinesl Advokátní deník.


ČAK proto žádá ministryni spravedlnosti a předsedkyni Legislativní rady vlády Marii Benešovou, aby zajistila že výjimky z připomínkového řízení budou udělovány pouze výjimečně v případech, u nichž je to skutečně nezbytně nutné.
Podle čl. 76 odst. 1 legislativních pravidel vlády platí, že předseda Legislativní rady může na návrh člena vlády nebo vedoucího jiného ústředního orgánu státní správy výjimečně pro jednotlivé případy změnit lhůty stanovené těmito legislativními pravidly nebo omezit okruh připomínkových míst anebo stanovit, že se připomínkové řízení neprovede; k návrhu člena vlády nebo vedoucího jiného ústředního orgánu státní správy se přiloží zpravidla návrh právního předpisu nebo platné znění s vyznačením navrhovaných změn, jde-li o návrh novely právního předpisu. Návrh právního předpisu se i v případě, že se připomínkové řízení neprovede, zasílá v elektronické podobě ke stanovisku odboru kompatibility a na vědomí odboru vládní legislativy, konstatuje stanovisko úvodem.
„Česká advokátní komora v rámci průběžného monitoringu legislativních návrhů zaznamenala v souvislosti s pandemií nemoci covid – 19 výrazný nárůst výjimek z povinnosti předkladatele zaslat návrh zákona do připomínkových řízení. Absence řádného připomínkového řízení má přitom velký význam a dopad na transparentnost politického rozhodování, pokračuje dále stanovisko s tím, že realizovaným legislativním postupem je zabráněno tomu, aby mohl být dosažen jeden ze základních úkolů ústavně konformní normotvorby, která musí umět co možná nejúplněji odpovědět na to, proč a za jakým účelem je návrh zákona v daném znění přijímán.
Smysl a důležitost řádného připomínkového řízení spočívá podle Komory v tom, že v jeho rámci lze vyslovit zejména pochybnosti o legitimitě navržené a přijaté úpravy. Legitimita vyjadřuje požadavek, podle kterého nestačí, aby některé jednání bylo vyjádřeno právní úpravou samo o sobě, ale aby bylo zdůvodnitelné i nezávisle na této právní úpravě. Legitimita se projevuje vznikem určitých právních procedur a jejich prostřednictvím spoluvytváří příznivé prostředí pro formulaci a uplatnění principů a zásad práva. „Ačkoliv z elektronické knihovny Úřadu vlády ČR nevyplývají důvody, pro které jsou jednotlivým návrhům udělovány výjimky z připomínkového řízení, lze předpokládat, že se tak děje z důvodů průběhu pandemie nemoci covid-19, která mnohdy vyžaduje rychlé legislativní změny. Jsme však přesvědčeni, že u některých návrhů zcela absentuje jakákoli souvislost s probíhající pandemií (viz např. novela insolvenčního zákona, tisk 1073), popř. zde existuje dostatečný prostor pro minimálně zkrácené připomínkové řízení a není tedy potřeba tuto základní normotvornou proceduru zcela eradikovat. Ostatně je zřejmé, že zaslání návrhu zákona do připomínkového řízení je nutné i pro účely přípravy vládního návrhu zákona jako takového, neboť bez vyjádření ostatních resortů může návrh zákona trpět neodstranitelnými vadami, jak se ukázalo např. u opakovaných novel zákona o ochraně veřejného zdraví.“
Jak dále stanovisko uvádí, připomínkové řízení je z hlediska rozsahu nezastupitelným prvkem především odborné diskuse, jejímž účelem je zejména udržení kvality návrhu právního předpisu a jeho soulad s realitou. Vzhledem k tomu, že připomínkové řízení je jedním z principů právního státu a demokratického legislativního procesu, kterým se zvyšuje úroveň samotné tvorby právního řádu, upozorňujeme na tento neuspokojivý a znepokojující stav, který nelze přehlížet. ČAK proto žádá ministryni spravedlnosti a předsedkyni Legislativní rady vlády, aby zajistila postup podle čl. 76 odst. 1 legislativních pravidel vlády s tím, že výjimky z připomínkového řízení budou udělovány pouze výjimečně v případech, u nichž je to skutečně nezbytně nutné,“ uzavírá stanovisko.
Foto: pixabay.com
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.