ČAK: Čestné prohlášení pro překročení hranice okresů

Podle nich požadavek policie nemá oporu ve znění přijatého opatření.
„Nařízení s velkou pravděpodobností může vést k řadě zbytečných konfliktů. Pokud by si chtěl kdokoli, včetně Policie ČR interpretace usnesení vlády ČR ze dne 26. února 2021 č. 216 vykládat tímto způsobem, apeluji na to, aby svůj výklad velmi rychle přezkoumal a změnil. Podle mého přesvědčení by tedy měla postačovat elektronická forma,“ říká místopředseda České advokátní komory  Tomáš Sokol. Nesouhlasí s vyjádřením mluvčí Policejního prezidenta České republiky Hany Rubášové, podle níž dokument k vycestování je součástí dokladů, a proto musí být vytištěn a fyzicky předložen. Z nařízení podle něj nevyplývá, že by tento dokument měl být policii odevzdáván, což by byl logický argument pro požadavek, aby byl dokument vyhotoven v předatelné, tedy papírové podobě.
„Jak je uvedeno, nařízení požaduje písemnou podobu, nikoliv ovšem tištěnou. Tedy například vytištění pracovní smlouvy či jiného podobného průkazu nebo vytištění čestného prohlášení. Podle mého přesvědčení by tedy měla postačovat elektronická forma,“ míní advokát.
Jak dále uvádí, nelze se ztotožnit s argumentem, že čestné prohlášení je totéž co úřední doklady, jako je  řidičský, občanský průkaz, osvědčení o registraci vozidla a zaplacené pojištění oskenované v mobilu či v jiném moderním technologickém zařízení. „Řidičský průkaz či občanský průkaz nebo osvědčení o registraci vozidla jsou úřední listiny, ale i tak bych si klidně dokázal jejich předložení v elektronické podobě jako dostatečné. Zcela jistě to platí, pokud jde o doklad o zaplaceném pojištění. A samozřejmě o čestném prohlášení, které je mimo vší pochybnost mnou editovanou soukromou listinou. Není vůbec žádný důvod dovozovat, že čestné prohlášení by nemohlo být napsáno rukou, tedy nikoliv vytištěno.“ Řada občanů, dovozuje dále Sokol, nemá tiskárny, dokonce možná nemá ani počítače, a nepřichází v úvahu je z tohoto důvodu jim bránit v jejich právech, která jim úprava výjimek přiznává. Představa, že k tomu, aby mohl občan realizovat své právo jet k lékaři do vedlejšího okresu, musí nejdřív sehnat někoho, kdo mu vytiskne jeho čestné prohlášení o tom, že jede k lékaři do vedlejšího okresu, je neakceptovatelná.
Sokol rovněž upozorňuje na to, že stát může konat pouze to, co mu zákon umožňuje, a občan může dělat vše, co zákon nezakazuje a povinnosti mu lze ukládat pouze zákonem. „Ani v současné situaci není možné toto základní paradigma právního státu měnit ve prospěch možná pohodlnější kontroly dodržování zmíněného nařízení vlády. Stát nemá žádné právo požadovat předkládání výše zmíněných dokladů v listinné, nadto snad tištěné podobě a občan nemá povinnost něco takového vyrábět.“
Se Sokolými závěry souhlasí i prezidentka Unie rodinných advokátů a provozovatelka koronavirové poradny při ČAK Daniela Kovářová. „Pokud jde o cestu do zaměstnání, zde vládní nařízení nařizuje povinnost prokázat důvodnost využití výjimek písemným potvrzením zaměstnavatele nebo orgánu, u kterého dochází k výkonu povinnosti veřejného funkcionáře, případně jiným obdobným dokladem. V ostatních případech je ten, kdo se chce dovolat využití výjimky, povinen prokázat důvodnost čestným prohlášením s uvedením konkrétního důvodu z těch, které nařízení vlády ve zmíněném bodě II. připouští. Z textu tedy vyplývá, že není určena forma, jakou má písemné povrzení splňovat. Může to být jakýkoli papír s podpisem zaměstnavatele.“
Pokud se týká dalších důvodů výjimek, kreré se prokazují čestným prohlášením, může se jednat i o ústní prohlášení, protože na rozdíl od cesty za zaměstnáním opatření nestanovuje jeho písemnou formu, míní Kovářová. „To bych ale nicméně klientům nedoporučovala. Zbytečně by se tím vystavovali konfliktům s příslušníky Policie ČR. I tady by ale stačil jakýkoli papír.“
Kovářová rovněž upozorňuje na to, že vytištěný dokument může být pro řadu občanů probém sehnat, zvláště když jsou zároveň uzavřena kopírovací centra, a omezeny úřední hodiny v institucích, kde by si jej měli občané možnost vytisknout.
Foto: Pixabay