Belgie blokuje půjčku pro Ukrajinu. Ano, přečetli jste správně – země, která hostí evropské instituce a která se po desetiletí pyšní rolí srdce Evropy, teď brzdí pomoc Kyjevu. Důvod? Obává se, že by mohla zůstat sama s účtem za 210 miliard eur. A diplomaté z celé EU už sahají po stejných nástrojích, které dosud používali proti Maďarsku.
Když se srdce Evropy staví proti Evropě
Bart De Wever, belgický premiér, se stal nejnovějším trnem v oku evropských lídrů. Jeho vláda odmítá podpořit masivní půjčku pro Kyjev, která má být financována ze zmrazených ruských aktiv. Problém? Téměř všechna tato aktiva – konkrétně přes 200 miliard eur – leží v belgické finanční instituci Euroclear v Bruselu.
De Wever se obává, že pokud by sankce proti Rusku byly zrušeny a peníze by se musely vracet, Belgie by zůstala sama s dluhem. Požaduje proto dodatečné záruky, finanční polštář a ochranu před možnými právními spory. „Chceme záruky, že pokud bude nutné peníze vrátit, každý členský stát přispěje. Důsledky nemůže nést jen Belgie,“ zní argument belgické strany.
Na první pohled logické obavy. Jenže čas se krátí a Ukrajina potřebuje další financování – podle odhadů by jí bez něj mohly dojít peníze už na jaře 2026.
Orbánova metoda jako varování
Evropští diplomaté nyní sahají k nástroji, který dosud používali především proti Maďarsku: politické izolaci. Pokud De Wever nepřistoupí na kompromis, Belgie se může ocitnout na okraji evropského dění. Její diplomaté, ministři a premiér by přišli o vliv u jednacího stolu. Belgické priority v nadcházejících vyjednáváních o dlouhodobém rozpočtu EU na období 2028–2034? Ty by mohly skončit na dně seznamu priorit.
„Solidarita je obousměrná ulice,“ varuje jeden z diplomatů. Kdo dnes odmítne pomoci Ukrajině, nemusí zítra počítat s pomocí ostatních, když bude potřebovat podporu třeba pro svůj bankovní sektor.
Je to tvrdá hra. Belgie, která tradičně patřila k nejproevropštějším členům unie, by se najednou ocitla ve stejné pozici jako Orbánovo Maďarsko – ignorovaná, odstavená.
Plán B neexistuje. Nebo ano?
Evropská komise sice předložila alternativní možnost financování – společný dluh zajištěný příštím sedmiletým rozpočtem EU. Maďarsko však tento návrh formálně odmítlo a bez jednomyslnosti se nedá nic schválit.
Zbývá tedy plán C: některé země by mohly sáhnout do vlastních pokladen. Německo, severské státy a Pobaltí jsou považovány za nejpravděpodobnější kandidáty. Diplomaté však varují, že takový krok by mohl vážně narušit princip solidarity v EU. Pokud budou některé země nuceny nést finanční břemeno samy, může to vytvořit trhlinu v jádru evropského projektu.
Teoreticky existuje ještě jedna možnost: přehlasovat Belgii kvalifikovanou většinou. Diplomaté však přiznávají, že tento scénář opravdu nezvažuje. Přinejmenším zatím.
Co z toho plyne?
Ambasadoři členských států se tento týden sejdou, aby prošli belgické požadavky řádek po řádku. Hledají prostor pro manévr, snaží se přiblížit belgické pozici, jak jen to jde. Ještě před týdnem se zdálo nemyslitelné, že by na prosincovém summitu 18. prosince nedošlo k dohodě. Teď to vypadá pravděpodobně.
Belgie se ocitla v pozici, kterou nikdy nechtěla: jako překážka evropské jednoty v době, kdy Ukrajina potřebuje podporu nejvíc. A EU zase čelí otázce, jak daleko je ochotna zajít, aby ochránila princip solidarity – i když to znamená izolovat zemi, která je jejím symbolickým centrem.
Možná by De Wever měl zavolat Orbánovi. Ten by mu mohl poradit, jaké to je, když vám v Bruselu přestanou zvedat telefon.
Zdroj info: Politico.eu
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
