Aktuálně:

Brňané žádali o příspěvek na MHD, někteří z něj zaplatí daň

26.04.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Brňané žádali o příspěvek na MHD, někteří z něj zaplatí daň

Zhruba třiadvacet tisíc obyvatel Brna zažádalo o příspěvek patnáct set korun na roční jízdenku MHD.

Z tohoto příspěvku musí lidé v příštím roce odvést patnáctiprocentní daň. Povinnost odvést tuto daň bude platit pro osoby samostatně výdělečně činné a pro lidi s vedlejším příjmem přes šest tisíc korun.
Brněnský magistrát upozornil, že z letošního příspěvku od města ve výši 1425 korun na roční předplatní jízdenku MHD musejí občané Brna odvést příští rok daň. Dle města je příspěvek nezdaněným příjmem. Někteří lidé jej tedy musí příští rok při podávání daňového přiznání zdanit. Na tiskové konferenci to sdělil náměstek primátora Martin Ander (SZ). Standardní patnáctiprocentní daň se bude týkat dvou skupin lidí: občanů pracujících jako „osoba samostatně výdělečně činná“ (OSVČ) a lidí, jejichž vedlejší příjem přesáhne 6000 korun. Ander uvedl, že všechny příjemce příspěvku budou o povinnosti informovat e-mailem.
Roční jízdenka na brněnskou MHD stojí standardně 4750 korun. Záměr koalice byl pomocí příspěvku motivovat více lidí k užívání MHD a také k tomu, aby přesunuli trvalé bydliště do Brna. Stovky lidí totiž, podobně jako třeba v Praze, v Brně dlouhodobě žijí, ale trvalé bydliště mají jinde. Původní představou vedení města bylo poskytnutí slevy občanům. Tuto cestu již však neúspěšně zkoušely například Liberec nebo Hradec Králové.
„Soudy ale toto opatření zrušily jako diskriminační, protože existovaly dvojí ceny. My jsme po předchozí právní analýze zvolili tuto cestu,“ uvedl náměstek primátora. Žadatel pak musí splnit podmínku zaplacení poplatku za svoz odpadu. Podle Brněnského deníku jde nyní o asi 23 tisíc žadatelů. Doposud mělo Brno na zaslání příspěvku žadatelům pět měsíců, při dalších žádostech už by měl být standardní termín zaslání do tří měsíců.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.