Aktuálně:

Bratislava jako první zastávka: Babiš a Fico obnovují tradici společných jednání

11.01.2026, Autor: red

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Bratislava jako první zastávka: Babiš a Fico obnovují tradici společných jednání

Andrej Babiš zamířil na svou první oficiální zahraniční cestu jako premiér do Bratislavy. Není to náhoda – Slovensko je opět na prvním místě. Spolu s Robertem Ficem oznámili obnovení mezivládních konzultací, které předchozí Fialova vláda před dvěma lety přerušila kvůli „rozdílným pohledům na klíčová zahraniční témata“. První společné zasedání kabinetů se uskuteční 31. března v Česku.

Fico zůstal Ficem, změnila se Praha

Petr Fiala to po Babišově návratu z Bratislavy komentoval ostře: „Na postoji slovenské vlády se nic nezměnilo, změnila se jen česká vláda.“ A má pravdu. Bratislava pod Ficovým vedením nadále odmítá dodávky zbraní Ukrajině ze státních zásob, kritizuje unijní půjčky Kyjevu jako „nástroj prodlužování války“ a volá po dočasném zrušení emisních povolenek kvůli cenám energií.

Babiš přitom v úterý seděl v Paříži na jednání „koalice ochotných“ a muniční iniciativu pro Ukrajinu – ač sliboval její zrušení – pouze přeformuloval: Česko ji bude koordinovat, ale nepůjdou do ní peníze českých občanů. Rozdíly v zahraničněpolitických prioritách nikam nezmizely, změnila se jen ochota o nich mluvit a hledat společnou řeč tam, kde to jde.

Plyn, bydlení a Visegrád

Konkrétní témata? Babiš slíbil Slovensku pomoc se zajištěním dodávek zemního plynu poté, co EU postupně ukončuje dovoz ruského plynu. Česko se má stát klíčovou tranzitní zemí. Fico zase navrhl memorandum o prohloubení spolupráce a oba premiéři se shodli na potřebě řešit vysoké ceny energií na úrovni EU.

Babiš navíc přiznal, že se chce inspirovat slovenským systémem státem podporovaného nájemního bydlení – což je téma, které v Česku rezonuje stále silněji. A padla i zmínka o obnově Visegrádské čtyřky, byť s výhradou, že vztahy mezi Varšavou a Budapeští zůstávají napjaté.

Restart, nebo jen návrat k normálu?

Prezident Peter Pellegrini uvítal dohodu o obnovení konzultací jako „důležitý krok k restartu vztahů“. Možná jde skutečně o restart. Možná ale jen o návrat k normálu, který fungoval od roku 2012 a jehož přerušení bylo spíš výjimkou, než pravidlem.

Babiš vrací věci do kolejí, které mu vyhovují – bez zbytečného moralizování, s důrazem na ekonomické zájmy a sousedské vztahy. Slovensko je příliš blízko na to, aby si Česko mohlo dovolit ledový vztah. A Babiš je příliš pragmatický na to, aby si nechal ujít příležitost ukázat, že dokáže jednat i s těmi, s nimiž se v mnohém neshodne.

Jak dlouho vydrží tento restart, když se názory na Ukrajinu, Rusko či evropskou energetiku i nadále rozcházejí? 

Zdroj info: ČTK

Autor: Petr Poreba 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.