Aktuálně:

Bisnode: S podnikáním na živnostenský list letos začalo dvacet tisíc lidí

10.11.2020, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Bisnode: S podnikáním na živnostenský list letos začalo dvacet tisíc lidí

Do podnikání na živnostenský list se letos pustilo téměř dvacet tisíc fyzických osob. Velký zájem je přitom i o obory, které tvrdě zasáhla pandemie koronaviru. Jde třeba o práce v kadeřnictví nebo v maloobchodě.


Boom zažívají i činnosti, které ze současné situace mohou vytěžit, jako je například výzkum a vývoj v přírodních a technických vědách. Analýzu dnes zveřejnila poradenská společnost Bisnode.
Za prvních devět měsíců letošního roku v ČR začalo podnikat 48 279 fyzických osob podnikatelů, zatímco byznys opustilo 28 318 podnikatelů. Konečná bilance je tedy pozitivní a celkový počet registrovaných OSVČ v ČR přesáhl 2,14 milionu osob. „Třetí kvartál byl z pohledu počtu nově registrovaných živnostníků letos prozatím nejsilnější,“ uvedla analytička Bisnode Petra Štěpánová. V šedesáti pěti procentech oborů činnosti, ve kterých působí alespoň padesát OSVČ, ale firma zaznamenala pokles. Za poslední tři měsíce se podíl oborů, ve kterých klesl počet podnikatelů, zvýšil o pět procentních bodů, dodala.
Nejvíc fyzických osob zahájilo podnikání ve volné živnosti „výroba, obchod a služby“ neuvedené v přílohách jeden až tři živnostenského zákona. Mezi nejžádanější obory v prvních třech kvartálech roku patřil například i maloobchod, kadeřnické služby nebo silniční nákladní doprava, tedy činnosti, které byly významně postiženy v důsledku pandemie covid-19. Zajímavé podle firmy Bisnode je, že v těchto nejpostiženějších oborech současně zaniká velké množství subjektů. „To znamená, že se dynamicky proměňuje podnikatelská základna. Ti neúspěšní končí a jejich místa rychle zaplní noví podnikatelé,“ podotkla.
Největší přírůstky vztažené ke stávající podnikatelské základně letos zaznamenávají také činnosti, které mohou profitovat z nové situace. Jde například o výzkum a vývoj v přírodních a technických vědách, kde počet OSVČ vzrostl o čtvrtinu, informační a komunikační činnosti s přírůstkem podnikatelů o deset procent nebo výzkum a vývoj.
Naopak, podobně jako v loňském roce, k největšímu relativnímu poklesu, došlo z důvodu změny v legislativě v oborech spojených s financemi. Počet registrovaných OSVČ v oblasti řízení a správy finančních trhů se snížil o sedmnáct procent a v ostatních činnostech souvisejících s finančním zprostředkováním o téměř jedenáct procent.
ČTK
 


Články na téma: Mzdy

Spočítejte si online:

> Kalkulačka pro výpočet čisté mzdy
> Daňová kalkulačka pro OSVČ v roce 2025
> Online kalkulačka pro DPČ a DPP
> Důchodová kalkulačka - kdy půjdete do důchodu?


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.