Aktuálně:

Bioplyn místo plynu: stejná služba, levnější řešení

11.11.2025, Autor: Josef Neštický

1 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 51 vote, average: 4,00 out of 5
Bioplyn místo plynu: stejná služba, levnější řešení

Zelená energie má nového favorita. Bioplyn zvládne to, co plynové elektrárny – jen s menšími náklady, větší mírou soběstačnosti a bez geopolitických nervů. Tak proč se na něj vlády dívají skrz prsty?

Když nefouká a nesvítí

Evropské energetiky děsí tzv. dunkelflaute – období, kdy nesvítí slunce a nefouká vítr. V Německu ale objevili řešení, které už dávno stojí na polích: bioplyn. Data ukazují, že bioplyn dokáže plnit stejnou stabilizační funkci jako konvenční plynové elektrárny, a to s výrazně nižšími náklady.

Německo má na svém území kolem 10 000 bioplynových zařízení, většinou přímo na farmách. Elektřinu a teplo vyrábějí z odpadu, hnoje či biomasy – a to „vždy, když nesvítí slunce a nefouká vítr“, jak připomíná zástupkyně tamního bioenergetického svazu Sandra Rostek. Jinými slovy: dělají přesně to, co mají dělat plánované plynové elektrárny, ale rychleji, levněji a z domácích zdrojů.

Zelená ironie energetiky

Je těžké se ubránit jisté ironii. Zatímco vlády Evropy utrácí miliardy za výstavbu nových plynových zdrojů, vedle v Německu stojí funkční a rozšiřitelná síť bioplynových stanic, které zvládnou totéž. A navíc nezávisle na dovozu LNG z USA či Kataru.

Rozdíl je přitom nejen v ekonomice, ale i v podstatě zdroje. Bioplyn vzniká anaerobním kvašením organických zbytků, tedy bez kyslíku v uzavřených tancích, kde se tvoří směs metanu a CO₂. Po vyčištění jej lze vtláčet do stávající plynárenské sítě coby biometan, použít v dopravě, průmyslu i pro vytápění domácností.

Realita versus strategie

Proč tedy sázet na nové plynové zdroje, když ty bioplynové už existují? V německém i českém kontextu jde o politickou setrvačnost, trochu skepsi vůči „zemědělským řešením“ a možná i přehnanou důvěru ve velké centralizované projekty.

Zelený plyn z hnoje nebo bioodpadu působí méně „průmyslově“, ale přinejmenším technologicky dorostl. Německé bioplynové elektrárny mají dnes instalovaný výkon devět gigawattů. 

Co z toho plyne?

Evropská energetická mapa se mění, ale staré zvyklosti přežívají. Plynové elektrárny jsou pořád považovány za „spolehlivý“ přechodový zdroj. Jenže bioplyn už není alternativou, nýbrž praktickou možností. V Česku by mohl biometan pokrýt až 18 % domácí spotřeby plynu, a ještě by pomohl zemědělcům i klimatu. Měli bychom se tedy ptát ne „jestli“, ale proč ještě ne. Kolik stojí naše energetická jistota – a kolik nás stojí nevšimnout si řešení, které už dávno funguje za humny?

Zdroj info: ntv.de

Autor: Josef Neštický

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.

Rakety nad Černobylem: Hazard, který může zničit Evropu

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Čtyřicet let od černobylské katastrofy si Ukrajina připomíná nejhorší jadernou havárii v dějinách. Místo pietního ticha nad zónou vyloučení dnes proletávají ruské rakety a drony. Podle ukrajinského generálního prokurátora jde o systematickou praxi, která zvyšuje riziko další jaderné katastrofy – tentokrát ne kvůli technické chybě, ale kvůli válečné taktice.