Jeff Bezos si může připsat další zářez. Jeho raketa New Glenn vynesla do vesmíru dvě sondy NASA mířící k Marsu – a to dřív, než cokoli z arzenálu Elona Muska. Ve čtvrtek 13. listopadu se tak naplnil paradox, který by ještě před rokem málokdo čekal: v souboji miliardářů o rudou planetu vede ten, kdo o ni vlastně ani moc nestojí.
Dvě robotické sondy mise ESCAPADE odstartovaly z Cape Canaveral na palubě rakety New Glenn společnosti Blue Origin. Třiatřicet minut po startu se obě sondy – ESCAPADE Blue a Gold – úspěšně oddělily a zamířily na oběžnou dráhu Země. Mise má studovat magnetosféru Marsu, což je klíč k pochopení, proč Mars ztratil atmosféru a s ní i šanci na život. NASA chce vědět, co se pokazilo.
Třetí pokus a první úspěch
Cesta k tomuto okamžiku nebyla přímočará. Start se dvakrát odkládal – nejprve kvůli oblačnosti nad Floridou, poté kvůli silné sluneční bouři, která mimochodem způsobila, že polární záře doputovala až do Španělska. Když raketa konečně vzlétla, splnila hned tři cíle najednou: vynesla sondy na oběžnou dráhu, úspěšně přistála s prvním stupněm na mořské plošině Jacklyn (pojmenované po Bezosově matce) a nasadila ještě komunikační zařízení firmy Viasat.
Pro Blue Origin to byl teprve druhý orbitální let rakety New Glenn – první proběhl v lednu 2025. Oproti tomu SpaceX Elona Muska provádí desítky startů ročně a jeho rakety Falcon 9 už dávno patří k rutině. Přesto právě Bezos teď může tvrdit, že jeho firma vypustila první misi k Marsu. Musk, jehož velkým snem je kolonizace rudé planety, zatím s žádnou misí neuspěl. Jeho Starship sice láme rekordy velikostí, ale po několika testovacích letech se stále nedostal na oběžnou dráhu.
Cesta oklikou
Mise ESCAPADE má ovšem jeden háček: na Mars se nedostane hned. Kvůli opakovaným zpožděním při vývoji rakety New Glenn zmeškal Blue Origin ideální okno pro start, které se otevírá zhruba každých 26 měsíců. Poslední se zavřelo na podzim 2024. Sondy proto stráví celý rok na oběžné dráze Země, než v listopadu 2026 vyrazí skutečně směrem k Marsu. Tam dorazí až v září 2027 – téměř dva roky po startu. Běžně mise k Marsu trvá kolem devíti měsíců.
NASA se rozhodla riskovat a počkat na Blue Origin, místo aby hledala jiného dopravce. Důvod? Raketa New Glenn má parametry někde mezi SpaceX, Falcon 9 a obřím Starshipem – a NASA potřebovala právě tuhle kategorii. Navíc chtěla podpořit konkurenci v komerčním vesmírném průmyslu, kde SpaceX dominuje až příliš suverénně.
Bezos nechce Mars. Chce vesmírné továrny
Zatímco Musk veřejně hovoří o městech na Marsu a záchraně lidstva před vyhynutím, Bezos má jiný plán. Od založení Blue Origin v roce 2000 – tedy dva roky před vznikem SpaceX – sleduje vizi přesunu těžkého průmyslu ze Země do vesmíru. Místo kolonizace vzdálených planet chce budovat orbitální stanice a infrastrukturu v blízkosti naší planety. Mars ho zajímá spíš jako vědecký cíl než jako nový domov.
Přesto právě jeho raketa teď nese sondy, které mají Marsu porozumět lépe než kdykoli předtím. A právě jeho firma dokázala, co se Muskovi zatím nedaří: znovupoužitelnost těžké rakety v praxi. New Glenn přistál na mořské plošině s přesností, kterou SpaceX trénoval roky – a Blue Origin ji zvládla na druhý pokus.
Co z toho plyne?
Úspěch mise NG-2 znamená, že Blue Origin vstoupila do ligy, kde dosud vládl prakticky jen SpaceX. Bezos konečně má funkční nástroj pro komerční i vládní zakázky. Příští start New Glenn je naplánován na leden 2026 a má zamířit k Měsíci – opět něco, co Musk zatím nedokázal. Musk možná vede na body, ale Bezos právě dal najevo, že se nevzdává.
A Mars? Ten zatím čeká. Sondy ESCAPADE k němu dorazí za dva roky. Do té doby se může stát leccos – třeba i to, že Starship konečně poletí. Nebo že se ukáže, že cesta k rudé planetě nevede přes kolonizaci, ale přes spolupráci. Což by byl docela ironický závěr příběhu dvou miliardářů, kteří chtějí dobýt vesmír každý po svém.
Zdroj info: elpais.com
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
