Aktuálně:

Běžné účty jsou levnější než dříve, někdy dokonce zdarma

20.10.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Běžné účty jsou levnější než dříve, někdy dokonce zdarma

U většiny bank zaplatí klienti za vedení běžného účtu méně peněz než v minulém roce, některé z nich ho dokonce

nabízejí zdarma. Nejnižší poplatky za běžný účet vyžadují banky od studentů a výhodnější podmínky oproti dřívějšku nabízejí i náročnějším klientům. Nejlevnější banky požadují poplatky za běžný účet v řádech jednotek nebo desítek korun, u nejdražších bank si pak lidé připlatí o sto až dvě stě korun měsíčně více. Vyplývá to z analýzy agentury Datank.
„Ze srovnání zákaznických profilů a variant běžných účtů je zřetelně vidět, že ten, kdo se aktivně zabývá správou vlastních financí, dnes již za běžný účet platit nemusí, a když už platí, tak částky minimální,“ tvrdí Otto Hartvich ze společnosti IBM ČR a doplňuje: „A to bez ohledu na to, zda jde o studenta, člověka v důchodovém věku, či náročného profesionála.“ Hartvich očekává, že současný trend bude pokračovat a běžný účet bez poplatků bude v blízké budoucnosti normální.
Rovněž partner společnosti PwC ČR Petr Ložek potvrzuje, že téměř každá banka na trhu již nabízí účet, u kterého klient za základní služby neplatí. Zkušenost s nástupem digitálních bank na český trh ale podle něj ukazuje, že samotná nabídka vedení účtu zdarma není pro významnou část klientů dostatečným motivem ke změně jejich hlavní banky. Klienti totiž od své primární banky očekávají i důvěryhodnost, existenci pobočkové sítě a širokou nabídku produktů. „To ostatně bude i významným limitem pro úspěch globálních digitálních nebankovních společností, pokud vůbec kvůli mohutné regulaci na tento trh vstoupí,“ doplnil Ložek.
Podle analýzy se rovněž chýlí ke konci trend předcházejících období, kdy měly banky snahu výrazně přesouvat komunikaci s klientem z kamenných poboček výhradně do internetového prostoru nebo skrze telefonní linky. Bankovní instituce tak reflektují odlišné preference klientů dle principu, kdo upřednostňuje osobní komunikaci na pobočce, ať přijde a neměl by za to být nějak znevýhodňován. A naopak, komu je pohodlnější vyřídit věc z pohodlí domova, ať pošle e-mail.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.