Aktuálně:

Bankovní úvěry klesly v prosinci o 620 miliard na 5,61 bilionu korun

30.01.2021, Autor: Karolína Hurychová

1 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 5
Bankovní úvěry klesly v prosinci o 620 miliard na 5,61 bilionu korun

Objem bankovních úvěrů podle údajů České národní banky ke konci prosince 2020 klesl na 5,612 bilionu korun z listopadových 6,232 bilionu korun. Snížil se také objem vkladů, a to na 4,946 bilionu korun z 5,477 bilionu v listopadu.


V meziročním srovnání celkové vklady připsaly růst o 8,9 procenta, a to díky nebývalému nárůstu vkladů jak na účtech nefinančních podniků (11,2 procenta meziročně), tak domácností (12,1 procenta), upozornila analytička Raiffeisenbank Lenka Kalivodová. To podle ní svědčí jednak o odložené spotřebě a investicích, které byly v podstatě po celý rok komplikovány restriktivními opatřeními v souvislosti s pandemií Covid-19, tak o vyšší spořivosti vzhledem k nejisté budoucnosti
Domácnosti dluží celkem 1,862 bilionu korun, s meziměsíčním nárůstem o jedenáct miliard korun. Stále jasně dominují s podílem sedmdesát sedm procent úvěry na bydlení, které stouply na 1,436 bilionu korun. Jde o meziměsíční nárůst o 0,8 procenta. Spotřebitelské úvěry se ve srovnání s listopadem nezměnily a zůstaly na 264 miliardách korun. Podíl úvěrů v selhání v prosinci stoupl o 0,1 procentního bodu na 1,8 procenta.
U úvěrů podnikům zaregistrovala ČNB pokles o dvacet devět miliard korun na 1,123 bilionu korun, kdy podíl dlouhodobých úvěrů představoval padesát sedm procent. Procento úvěrů v selhání se i v případě podnikové sféry stále pohybuje na nízké úrovni i přesto, že v prosinci tento podíl vzrostl o 0,4 procentního bodu na 4,2 procenta.
Podíl nevýkonných úvěrů se i v předchozích recesích projevoval postupně, před deseti lety byl tento podíl u podniků na maximální úrovni devět procent a u domácností dosáhl v květnu 2013 na 5,3 procenta, uvedl analytik České bankovní asociace Miroslav Zámečník. Ekonomický vývoj v posledním roce je podle něj specifický kvůli nemoci covidu-19 a i v nadcházejícím období bude vzestup nevýkonných úvěrů pokračovat.
Období relativní stability podílu nesplácených úvěrů v závěru roku skončilo, doplnil analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Konec plošného moratoria na konci října vedl v následujících dvou měsících k přeřazení části půjček domácnostem a podnikům do kategorie ohrožených úvěrů. Šlo však jen o relativně malou část z celkového objemu půjček v moratoriu, podotkl.
ČTK
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.