Aktuálně:

Bankovní daň, kterou navrhuje ČSSD, zdraží služby klientům bank

17.02.2017, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Bankovní daň, kterou navrhuje ČSSD, zdraží služby klientům bank

Bankovní daň, s jejímž návrhem přišla v rámci svého programu ČSSD, podle všeho dopadne na klienty bank, kterým zdraží bankovní

služby. Alespoň se na tom shodují analytici oslovení agenturou ČTK. Opatření je podle nich čistě politickým aktem bez ekonomického opodstatnění.
Podle některých ekonomů pak speciální daň pro jeden sektor ekonomiky, v tomto případě bankovní, může přinést negativní důsledek, kdy bude odrazovat od dalších zahraničních investic v ČR. Návrh speciální bankovní daně v programu ČSSD počítá se zavedením čtyř sazeb podle výše aktiv bank. Základ daně má vycházet z celkových aktiv banky, nikoliv z výše jejího zisku. Propočty ČSSD naznačují, že stát by měl díky navrhované dani získat ročně do rozpočtu 11 miliard korun. ČSSD popírá, že by se zavedení daně mělo negativně dotknout klientů. Možné přenesení daně na klienty by měl dle ní eliminovat konkurenční boj.
Jak má speciální bankovní daň vypadat?
ČSSD navrhuje pro novou daň čtyři sazby. Nejnižší z nich ve výši 0,05 % pro banky s aktivy do 50 miliard korun, 0,1 % pro banky s aktivy od 50 do 100 miliard korun aktiv, 0,2 % pro banky s aktivy od 100 do 300 miliard korun a nejvyšší sazbu 0,3 % procenta pro banky s aktivy vyššími než 300 miliard korun.
Analytici upozorňují, že na opatření doplatí klienti
Oslovení analytici se v zásadě shodují v obavách, že nově navrhovaná daň se ve svém důsledku přesune, například formou skrytých poplatků, na klienty bank. Opatření, které je dle slov některých z nich především politickým aktem, může odradit i zahraniční investice v ČR.
„Zavedení progresivní bankovní daně by se mohlo dotknout všech klientů bank, jelikož banky to na někoho potřebují přenést,“ uvádí například analytička Finlord Eva Mahdalová. „Navíc vzhledem k tomu, že daň je progresivní a některé banky budou mít sazbu vyšší, a některé zase nižší, tak by to v konečné fázi mohlo například vést ke skrytým poplatkům, na což by doplatil klient.“
Podobný názor zastává František Bostl, analytik společnosti Chytrý Honza: „Bankovní daň nebude mít jiný dopad než zdražení služeb bank a logicky to bude český občan, kdo to zaplatí. Proto by si měla ČSSD uvědomit veškeré dopady svých kroků a nevytahovat populistické králíky z klobouku pár měsíců před volbami,“ uvedl.
Ani podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka není zavedení sektorově specifické daně vhodná cesta: „Sektorové daně jen zbytečně pokřivují podnikatelské prostředí. Při zavedení sektorové daně mohou banky část dodatečných nákladů přenést na klienty anebo přesunout část aktivit či výnosů do jiných zemí, čímž se vyhnou nejen placení sektorové daně, ale i základní daně z příjmu právnických zemí v České republice,“ uvedl. Navíc podle něj sektorová daň může odradit další zahraniční investice v ČR.
„Banky čelí takovému konkurenčnímu tlaku a tak tíživé regulatorice, že sektorová daň na ně uvalená nemá žádné ekonomické opodstatnění a je čistě politickým aktem, který má potenciál znevěrohodnit Českou republiku v očích mezinárodní investorské komunity,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.
Také zakladatel serveru Bankovnipoplatky.com Patrik Nacher tvrdí, že se náklady spojené s daní přesunou na klienty do méně viditelného prostředí. „O potenciálním zhoršení úvěrových podmínek ani nemluvě. A to hovořím jako letitý kritik poplatkové politiky našich bank,“ dodal.
 


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.