Aktuálně:

Bankéři po roce opět vyrazili do škol, kde pomáhali s výukou a těšili se velkému zájmu

10.12.2021, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Bankéři po roce opět vyrazili do škol, kde pomáhali s výukou a těšili se velkému zájmu

Osmý ročník finančně-vzdělávacího projektu České bankovní asociace (ČBA) „Bankéři do škol“ po roční covidové pauze zaznamenal rekordní zájem ze stran škol i přednášejících.

Letos do škol vyrazilo více než 110 bankéřů, kteří měli přednášky pro zhruba 4 500 žáků a studentů ze všech českých regionů. Podle zpětných reakcí vzbudil u studentů největší zájem online Kybertest.
Finanční gramotnost Čechů, podle tzv. Indexu finanční gramotnosti ČBA, stále pokulhává a v letošním roce dokonce mírně klesla na 55 bodů, čímž se dostala na úroveň před čtyřmi lety. Horších výsledků přitom trvale dosahují mladší lidé, kteří nemají dostatek vlastních zkušeností, na základě kterých by získali finanční vzdělání. Právě vlastní zkušenosti jsou jedním z důležitých kritérií pro rozvoj finanční gramotnosti. Podle průzkumu veřejného mínění ČBA by ale podstatnou roli měl v této oblasti sehrát i stát prostřednictvím školského systému (šedesát osm procent), rodina (třicet tři procent) a také banky (dvacet tři procent). Právě proto pořádá Česká bankovní asociace pravidelně projekt Bankéři do škol, do kterého se zapojuje řada členských bank. Letos se konal již osmý ročník.
„Posilování finanční gramotnosti patří k tradičním společenským rolím České bankovní asociace. Uvědomujeme si, že výuka z učebnic nemusí být pro žáky a studenty vždy zajímavá a efektivní. Proto již osm let vyrážejí do škol bankéři osobně a snaží se své zkušenosti a znalosti předat nastupujícím generacím. Za žáky a studenty přitom chodí nejen bankéři z poboček, kteří mají ke klientům nejblíže, ale i samotní zástupci vrcholového vedení bank. Žáci základních a středních škol tak mají možnost získat informace o základních principech zdravého a bezpečného zacházení s penězi, a to nejen v prostředí internetu, ale také se dozvědět více o chybách, které mohou mít často až fatální následky. Tento praktický pohled oceňují nejen školy, které se do projektu každoročně aktivně hlásí, ale i samotní bankéři, kteří se letos zapojili v rekordním počtu,“ uvedlaLucie Nápravová, gestorka finančního vzdělávání České bankovní asociace
V letošním roce byl projekt Bankéři do škol zaměřen na rozvoj obecných znalostí ze světa financí, ale také na rozšíření informovanosti v oblasti kyberbezpečnosti. Podle zpětných reakcí vzbudil u studentů největší zájem online Kybertest, ve kterém si mohli vyzkoušet své nabyté znalosti. Prostřednictvím dvouhodinových interaktivních workshopů bankéři oslovili zhruba 4 500 dětí z celé České republiky. Celkem odpřednášeli na základních a středních školách úctyhodných 260 hodin.
Do projektu Bankéři do škol se kromě ČBA letos zapojilo více než 110 bankéřů z 16 členských bank: Air Bank, Česká spořitelna, Commerzbank, CREDITAS, ČSOB, Equa bank, Expobank CZ, Hello bank!, ING, Komerční banka, mBank, Modrá pyramida, MONETA Money Bank, PPF Banka, Trinity Bank a UniCredt Bank.
Co o projektu řekli přednášející?
„Projekt Bankéři do škol podporujeme již od roku 2014 v rámci naší ESG Strategie a spolupráce s ČBA. Důvod je jasný: finanční gramotnost a kyberbezpečnost vnímáme jako nezbytnou součást vzdělávání na základních a středních školách. Sami totiž vidíme stále častější příklady zneužití důvěřivosti klientů, a považujeme proto za nutné opakovat základní pravidla bezpečného chování, zejména pak v online prostředí. Letošního ročníku se tak za KB zúčastnilo široké spektrum lektorů, mezi nimiž byli například ředitelé poboček, IT specialisté a také většina členů představenstva včetně mě,“ říká k projektu Jitka Haubová, členka představenstva a provozní ředitelka Komerční banka.
„Finanční gramotnost dospívajících dětí je jedním ze stavebních pilířů jejich budoucích úspěchů a de facto celé naší budoucí ekonomiky. A přestože je výuka finanční gramotnosti ve školních osnovách základních škol již od roku 2013, stále se mnoho škol, i díky absenci časových dotací, potýká s nedostatkem prostoru, kdy a na úkor čeho vlastně takový předmět učit. I proto se jako banka snažíme pomoci, jak můžeme. Z vlastní zkušenosti vím, že návštěva někoho takzvaně od fochu, je atraktivním zpestřením výuky nejenom pro žáky a studenty, ale také pro samotné pedagogy. Děti jsou zvědavé a velmi aktivní, s dotazy ale častokrát přicházejí i zástupci učitelského sboru. A právě v takovéto formě edukace vidíme největší přidanou hodnotu,“ potvrzuje ředitelka komunikace a udržitelnosti Skupiny MONETA Zuzana Filipová.
Co o projektu řekli děti a učitelé?
„Zajímavé, užitečné, praktické. Paní vše vysvětlovala poutavě, navazovala kontakt s žáky, vzbuzovala jejich pozornost. Střídala různé formy výkladu. Byla velice vstřícná. Škoda jen, že nemohlo být, vzhledem k nedostatku času, zodpovězeno více dotazů.“ – učitelka Hana Piskořová, Základní a Mateřská škola Leoše Janáčka, Hukvaldy.
Žáci Základní a Mateřské školy Leoše Janáčka, Hukvaldy:  
„Líbilo se mi, jak jsme zkoušeli prolomitelnost hesel.“
„Líbilo se mi, jak paní vysvětlovala zabezpečení karty, plateb, účtu, jak zabezpečit svoje heslo.“
„Příjemná paní, užitečné, zajímavé (hlavně bezpečnost internetového bankovnictví), nestihli jsme vše, rádi bychom pokračování.“
„Zaujalo mě, jak bankovky svítí pod UV světlem. Zjistil jsem, že na některých účtech nemám správné heslo. Překvapila mě likvidace bankovek.“
„Dozvěděl jsem se, jak nepřijít o peníze.“
„Zapamatovala jsem si, že si musím dávat pozor na zprávy a telefonáty z banky. Chtěla bych, aby přišli zase.“
Foto: Pixabay
Zdroj: ČBA


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.