Aktuálně:

Babiš: Čerpání z evropských fondů není úplně ideální

13.01.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Babiš: Čerpání z evropských fondů není úplně ideální

Čerpání peněz z evropských fondů není úplně ideální.

Česko mělo ke konci loňského roku na účtech proplaceno pětašedesát miliard korun, tedy jedenáct procent z částky přidělené na programové období 2014 až 2020. Na tiskové konferenci to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Za letošní cíl vytyčil proplacení dalších osmdesáti miliard korun. Česko se podle něj musí důkladně připravit na další období po roce 2020.
„Ministři můžou mít na čerpání různé názory, ale podle mě není úplně ideální. Dobře si vedou například programy Zaměstnanost, Doprava, Technická pomoc nebo Program rozvoje venkova. Naopak nejhůře jsou na tom programy Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, Výzkum, vývoj a vzdělání nebo Integrovaný regionální operační program,“ řekl premiér. Problémové programy podle něj zatím čerpají jen v malých jednotkách procent.
„Hodně mě taky zajímalo, kde je těch 14 miliard korun, které měly jít na internet. A kde se přihlásilo několik soukromých firem o 50 milionů. Ptal jsem se, proč stát v tomhle nemá jasnou strategii. Ale moc odpovědí jsem na to nedostal,“ doplnil Babiš.
V květnu začne Česko podle Babiše diskutovat s Evropskou komisí o tom, jak budou vypadat dotace po roce 2020. „Rádi bychom komisi řekli, jaké jsou naše potřeby. Ne, aby to bylo naopak. Když ještě Nečasova vláda projednávala v roce 2012 priority pro současné programové období, měli jsme tady vysokou nezaměstnanost. Teď je výrazně nižší a naše priority jsou jiné,“ dodal premiér.
Pro Česko bude důležitý konec letošního roku, kdy EK vyhodnotí země a jejich programy podle toho, jak plní své závazky vůči strategii Evropa 2020. V případě neplnění může Česko přijít o šest procent z přidělené částky na celé programové období, tedy 36,5 miliardy korun z celkových 612 miliard korun. Smluvně zajištěno mělo Česko na konci loňského listopadu 45 procent evropských peněz.
Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) bude konec letošního roku důležitý také kvůli takzvanému pravidlu N+3. „To znamená, že peníze vyčleněné pro Českou republiku v roce 2015 se musí certifikovat vůči Evropské komisi do konce roku 2018. A pro nás je velmi důležité, aby operační programy tyto limity naplňovaly. Čtyři z deseti už ho mají splněný. S ostatními musíme zintenzivnit komunikaci, aby ČR neměla s čerpáním žádné problémy,“ uvedla Dostálová.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.