Aktuálně:

Audit: Babiš je ve střetu zájmů, Česko přijde o stovky milionů

06.12.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Audit: Babiš je ve střetu zájmů, Česko přijde o stovky milionů

Audit Evropské komise potvrdil, že premiér Andrej Babiš (ANO) porušil české i evropské předpisy o střetu zájmů.

Nadále totiž ovládá holding Agrofert, který pobírá unijní dotace. Vyplývá to z dokumentu, který zveřejnila některá média.
Důvěrnou zprávu auditorů obdržel i pražský magistrát, protože je jedním z připomínkových míst řízení vedeného EK. Radní Adam Zábranský (Piráti) novinářům řekl, že částka, o kterou by ČR měla přijít, je prozatím stanovena na víc než 285 milionů korun.
Babiš má podle závěrů auditorů přímý i nepřímý vliv na svěřenské fondy, do kterých vložil svou firmu Agrofert. Auditoři to dovozují z toho, jak definoval cíle fondů, vybral správce fondu, které navíc může odvolat, a toho, že je takzvanou obmyšlenou osobou a může mít z fondů užitek. Zájem na hospodářském úspěchu Agrofertu podle auditorů ovlivnil nestrannost Babišova rozhodování, protože jako předseda vlády, ministr financí či předseda Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy rozhodoval o záležitostech týkajících se unijních fondů, které měly dopad na Agrofert.
Do evropského rozpočtu teď musí Česko vrátit 50 milionů – jen tyto peníze už z Bruselu dostalo proplacené, uvedl server iHNED.cz. Zbylých zhruba 235 milionů korun zatím zaplatilo či přislíbilo firmám z Agrofertu samo. Audit upozorňuje, že stát je z Bruselu nedostane, Česko je může po Agrofertu vymáhat.
Kvůli Babišově střetu zájmů a chybám, kterých se Česko dopustilo v přidělování evropských dotací Agrofertu, navíc může stát přijít o výrazně více peněz, než je jen částka vyčíslená v auditu. Jeho autoři odhalili skutečně závažná pochybení, následovat proto budou podle iHNED další kontroly toho, jak Agrofert eurodotace získával. Zábranský uvedl, že zpráva vyzývá Českou republiku, aby provedl hloubkovou kontrolu všech dotací vyplacených ze dvou prověřovaných operačních programů po 9. únoru 2017, kdy nabyl účinnosti zákon o střetu zájmů přezdívaný „lex Babiš“.
Auditem se včera zabývali i poslanci. Sněmovna by podle opozice měla kvůli auditu vyzvat vládu, aby přestala vyplácet dotace firmám v holdingu Agrofert. Měla by od něj také vymoci vrácení neoprávněně poskytnutých dotací a vyřešit střet zájmů premiéra Babiše. Opoziční ODS chce zřídit sněmovní komisi, která by kontrolovala vládu v tom, jak naloží se závěry auditů EK. Sněmovna debatu o závěrečném auditu přerušila do doby, než tuto zprávu posoudí její kontrolní výbor. Dala mu na to čas do konce ledna příštího roku.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) označila zprávu jako důvěrnou, podle ní ale Česko také požádá EK o stanovisko, zda může zprávu zveřejnit. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) původně zvažoval její zveřejnění, na základě právního stanoviska advokátní kanceláře Frank Bold advokáti však radní rozhodli, že tak zatím neučiní. Mezitím ale dokument zveřejnila média.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) si ale za rozhodnutím proplatit dotace holdingu Agrofert stojí. Tvrdí, že paragraf o střetu zájmů se na fond nevztahuje, protože neproplácí peníze z kohezních fondů.
Babiš se z dopoledního jednání Sněmovny omluvil, o auditu ale mluvil při odpoledních interpelacích poté, co se ho poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolóra) ptala na jeho postoj k Istanbulské úmluvě. Předsedající Sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti) kvůli tomu Babišovi dočasně vypnul mikrofon, protože podle něj nemluvil k tématu. „Babiš nemá žádný střet zájmů a Česká republika nebude nic vracet,“ zopakoval premiér.
EK už v jarní předběžné zprávě konstatovala, že Babiš je ve střetu zájmů, protože má stále vliv na skupinu Agrofert, kterou už dřív vložil do svěřenských fondů. Podle dostupných informací i závěrečná zpráva premiérův střet zájmů potvrzuje. EK oznámila, že je audit konečný. Babiš střet zájmů opakovaně odmítl a tvrdí, že z pohledu ČR nynější audit konečný není.
Babišovu demisi bude na úterní demonstraci na pražském Václavském náměstí znovu žádat spolek Milion chvilek. Tvrdí, že trestně stíhaný premiér ve střetu zájmů je nepřijatelný. Prezident Miloš Zeman potvrdil, že neudělí Babišovi abolici poté, co nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ve středu rozhodl, že má pokračovat jeho stíhání v kauze Čapí hnízdo.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.