Blízký východ se opět ocitá na ostří nože. Zatímco Washington vyslal do Perského zálivu dvě letadlové lodě a otevřeně mluví o vojenském úderu proti Teheránu, Moskva varuje před „hrou s ohněm“. Diplomatická jednání v Ženevě skončila bez průlomu a svět sleduje, zda se z hrozeb stane realita. Přinejmenším rétorika naznačuje, že čas na dohodu rychle vyprší.
Dvě letadlové lodě a jasný vzkaz
Spojené státy nemají v úmyslu nechat věci plynout. Do regionu vyslaly USS Abraham Lincoln a USS Gerald R. Ford – dvě úderné skupiny, které představují obrovskou vojenskou sílu. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt to formulovala jasně: „Existuje mnoho důvodů a argumentů pro úder proti Íránu. Írán by měl uzavřít dohodu.“
Prezident Donald Trump, který už v roce 2018 odstoupil od jaderné dohody JCPOA, nyní stupňuje tlak ještě víc. Podle amerických médií je armáda připravena zahájit útoky už tento víkend – pokud Trump vydá rozkaz. Portál Axios cituje nejmenované zdroje s varováním, že USA jsou blíže „velkému konfliktu“, než si většina Američanů uvědomuje.
Co Washington požaduje? Úplné zastavení íránského jaderného programu, omezení výroby balistických raket a konec podpory teroristických milicí jako Hizballáh nebo Hamas. Teherán naopak trvá na právu na mírové využívání jaderné energie a odmítá kapitulaci pod tlakem sankcí.
Rusko varuje, Írán se připravuje
Moskva sleduje americké kroky s rostoucím znepokojením. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov opakovaně varuje před nebezpečím eskalace v regionu. Moskva má v Íránu strategické zájmy – od vojenské spolupráce přes energetiku až po geopolitickou rovnováhu vůči Západu. Pád íránského režimu by sice pro Kreml nebyl existenční problémem, ale destabilizace celého regionu ano.
Teherán mezitím balancuje mezi defenzivou a vzdorem. Prezident Masúd Pezeškján sice prohlásil, že „nechce válku“, zároveň však odmítl podřídit se americkým požadavkům. „Pokud se nás pokusí ponížit a donutit nás sklonit hlavu za každou cenu, máme to přijmout?“
Ženeva bez průlomu, Washington bez trpělivosti
Druhé kolo nepřímých rozhovorů v Ženevě, zprostředkovaných Ománem, nepřineslo žádný posun. Írán chce mluvit jen o jaderném programu a zrušení sankcí. Amerika a Izrael chtějí řešit i rakety a regionální vliv Teheránu. Vyjednávací strany mluví každá o jiných věcech.
Podle Wall Street Journal byly Trumpovi předloženy vojenské scénáře „navržené tak, aby způsobily maximální škody“. Jedna z variant počítá dokonce s „likvidací řady íránských politických a vojenských vůdců s cílem svrhnout režim“. To už není jen tlak – to je otevřená hrozba změnou režimu.
Americký ministr energetiky Chris Wright to shrnul stroze: USA zabrání Íránu ve výrobě jaderných zbraní „tak či onak“. Otázka tedy nezní, zda Washington chce jednat, ale kdy a jak tvrdě zasáhne.
Co z toho plyne?
Svět se dívá na Blízký východ a vidí známý scénář: diplomatické slepé uličky, vojenské přípravy, eskalující rétoriku. Oproti minulosti je ale situace komplikovanější. Rusko má vlastní zájmy, Čína sleduje vývoj, Izrael tlačí na tvrdou linii a samotný Írán není ochoten ustoupit.
Pokud dojde k úderu, nebude to chirurgická operace. Bude to regionální otřes s nepředvídatelnými důsledky – od uzavření Hormuzského průlivu přes nárůst cen ropy až po možnou přímou konfrontaci s ruskými zájmy. Chce Trump skutečně válku, nebo jen dohodu za každou cenu? A co když Teherán vsadí na to, že to nemyslí vážně?
Zdroj info: n-tv.de
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
