Když 14. Listopadu Financial Times zveřejnily zprávu o tajném memorandu Bílého domu, akcie Alibaby klesly během jediného dne o téměř čtyři procenta. Důvod? Americká administrativa údajně tvrdí, že čínský technologický kolos poskytuje armádní podpůrné služby pro operace zaměřené proti Spojeným státům.
Alibaba obvinění razantně odmítla a nazvala je „úplným nesmyslem“. V geopolitické šachovnici mezi Washingtonem a Pekingem ale máloco zůstává jen u slov.
Co tvrdí memorandum
Podle úniku má Alibaba poskytovat čínské Lidové osvobozenecké armádě technologickou podporu pro „operace“ proti cílům v USA. Konkrétně jde o přístup k citlivým zákaznickým datům – IP adresám, informacím o Wi-Fi sítích, platebním záznamům. Dále pak o služby spojené s umělou inteligencí a znalost takzvaných zero-day zranitelností, tedy bezpečnostních děr v softwaru, o nichž ještě nikdo neví.
Špionážní thriller? Možná. Ale technologické firmy dnes skutečně sedí na horách dat a hranice mezi komerčním byznysem a státní mocí se rozmazává. Zvlášť v Číně, kde zákon o národní zpravodajské službě z roku 2017 vyžaduje, aby organizace a občané „podporovali, pomáhali a spolupracovali se státními zpravodajskými službami“. Pokud si to Peking vyžádá, čínské firmy mají ze zákona povinnost poskytnout data nebo technickou asistenci.
Alibaba kontruje, Peking mlčí
Reakce Alibaby byla okamžitá a ostrá. Společnost nejen popřela všechna obvinění, ale také zpochybnila motivy anonymního úniku. „Tato zákeřná PR operace evidentně pochází od podvodného hlasu, který se snaží podkopat nedávnou obchodní dohodu prezidenta Trumpa s Čínou,“ uvedla firma v prohlášení pro AFP.
Narážka na dohodu mezi Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem z října není náhodná. Oba lídři se po měsících napětí dohodli na dvanáctiměsíčním zmírnění cel a exportních kontrol. A právě v tomto kontextu se objevuje otázka, zda memo není pokusem části americké administrativy – třeba těch, kdo považují Čínu za existenční hrozbu – sabotovat křehké uvolnění.
Alibaba sice tvrdí, že Čína „přikládá velký význam ochraně soukromí a bezpečnosti dat“, ale právní rámec mluví jinak. A právě tato legislativní realita je důvodem, proč západní vlády dlouhodobě vnímají čínské technologické giganty s nedůvěrou.
Umělá inteligence jako nové bojiště
A pak je tu ještě Qwen – Alibabin open-source AI model, který v posledních měsících získává na popularitě i v Silicon Valley. To představuje přímou konkurenci pro placené modely od OpenAI nebo Anthropic, právě v době, kdy investoři nervózně sledují možnou bublinu kolem umělé inteligence.
Washington už několik let systematicky omezuje čínský přístup k pokročilým polovodičům pro trénování AI modelů. Pokud by se obvinění potvrdila, mohla by být Alibaba další na seznamu. Samotná existence této kontroverze ukazuje, jak hluboce propletené jsou dnes technologie, obchod a bezpečnost – a jak snadno se fakta mísí s propagandou.
Geopolitická šachová partie
Pravdu o memorandu zatím nikdo nezná. Bílý dům se nevyjádřil a Alibaba vše popírá. Ale dopad je reálný. Firma má 25. listopadu zveřejnit čtvrtletní výsledky – a trh bude sledovat nejen čísla, ale i to, jak management reaguje na geopolitický tlak.
Otázka přitom není jen technická nebo bezpečnostní. Jde o to, zda může vůbec nějaká čínská firma v dnešním světě fungovat nezávisle na státu. A jestli Washington skutečně řeší bezpečnostní hrozbu, nebo jen hledá další páku v technologické studené válce.
Zdroj info: Financial Times
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
