Aktuálně:

Aktivisté chtějí zachránit v Ostravě komín před demolicí

04.07.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Aktivisté chtějí zachránit v Ostravě komín před demolicí

Zástupci spolku Svatý Václav chtějí zachránit komín bývalé vítkovické úpravny a spékárny železných rud v jižní části Dolní oblasti Vítkovic.

Nejmohutnější cihlový komín v Česku má být v září zbourán. Jeho odstřel má být součástí rozsáhlé sanace bývalého průmyslového areálu, který čeká nové využití. Spolek inicioval petici, pod kterou se podepsalo okolo osmi set lidí. ČTK to řekl jeden z iniciátorů aktivity Dominik Raška.
Zlikvidovat komín, který je pravděpodobně unikátem v celé Evropě, by byla škoda,“ řekl Raška. Podle něj by měl komín zůstat jako solitér a mělo by se hledat jeho nové využití. Navrhuje například vybudování lezecké stěny či jeho využití pro stavbu lanovky, o které se uvažuje. „Dovedu si představit sportovní a rekreační využití. U stěny by mohla být restaurace i kavárna. Popřípadě i přístavba se šatnami a sociálním zázemím,“ řekl.
Komín je součástí Aglomerace nazvané Hrudkovna. Vlastníkem kontaminovaného a zdevastovaného areálu o rozloze přesahující 50 hektarů, kde je 43 dalších továrních budov, je společnost Vítkovice. Mluvčí firmy Eva Kijonková ČTK řekla, že s připravovaným projektem sanace ale společnost nemá co do činění. „Jde o projekt likvidace starých zátěží. Stát se zavázal pomoci s jejich odstraněním. Projekt proto vyhlašovalo ministerstvo financí. Zakázka je už vysoutěžená,“ uvedla Kijonková. Dodala, že iniciátoři petice musí eventuálně kontaktovat ministerstvo financí.
Filip Běhal z tiskového odboru ministerstva uvedl v prohlášení, které má ČTK k dispozici, že projekt sanace vychází z požadavků vznesených Českou inspekcí životního prostředí. Ministerstvo financí práce bude jen hradit. „Součástí projektu sanace je demolice několika objektů, včetně komínu, odtěžení kontaminované zeminy, sanace podzemních vod a rekultivace celého území,“ řekl. Dodal, že ministerstvo nyní neeviduje žádný požadavek na případnou redukci prací.
Komín, kterému obyvatelé Ostravy přezdívají Strakáč, je vysoký 101 metrů. U paty má průměr 15 metrů a jeho stěny tam dosahují tloušťky až 1,5 metru. U vrcholu má průměr devět metrů. „V Česku to je jeden z nejvýznamnějších cihlových komínů. Jednak z hlediska výšky, ale hlavně z hlediska jeho mohutnosti,“ řekl Raška.
Jižní aglomerace navazuje na severní část Dolních Vítkovic. V tamním areálu, který je Národní kulturní památkou, se v posledních letech podařilo řadu staveb zachránit. V plynojemu vznikla Multifunkční aula Gong, jedna z vysokých pecí se pyšní skleněnou nadstavbou, kde je například kavárna či vyhlídková plošina.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.