Aktuálně:

Aero získá na vývoj letounu půjčku přes tři sta milionů

13.07.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Aero získá na vývoj letounu půjčku přes tři sta milionů

Česká exportní banka (ČEB) půjčí letecké společnosti Aero Vodochody na vývoj cvičného proudového letounu nové generace L-39NG přesně tři sta

dvacet milionů korun. Stroj se má stát jedním z nosných výrobních projektů výrobce letecké techniky. První let letounu se předpokládá na přelomu let 2018 a 2019.
Aero Vodochody  formálně zahájilo projekt L-39NG v červnu 2015 spuštěním konstrukčních prací na konceptu letadla. Získání potřebných certifikací je naplánováno do konce roku 2019. Finanční ředitel Aera Vodochody Michal Flídr uvedl, že podpora vývoje letounu ze strany ČEB má velký význam pro český export. „Pokud s L-39NG na trhu uspějeme, bude to v rámci našeho dodavatelského řetězce znamenat úspěch i pro celé letecké odvětví v České republice,“ sdělil.
Mluvčí Aera Tobiáš Tvrdík včera pro Hospodářské noviny řekl, že firma jedná s několika zeměmi, které mají o letouny L-39NG zájem. Jde buď o současné provozovatele letounů L-39 či další země, které potřebují obnovit svou cvičnou letku.
Společnost doposud vyrobila více než 2 900 strojů L-39, z nichž je stále asi sedm set v provozu u šedesáti zákazníků po celém světě. Právě tyto flotily, jejichž stáří už většinou přesahuje 24 let, budou potřebovat generační obměnu. „Podpora českých technologií s vysokou přidanou hodnotou je prioritou ČEB. Zároveň také podporujeme diverzifikaci tuzemského exportu, protože o výrobky Aera je zájem po celém světě,“ komentoval půjčku generální ředitel ČEB Karel Bureš.
Česká exportní banka již dříve financovala několik projektů společnosti Aero Vodochody. Poskytla například úvěr na vývoj křídla letounů typu CSeries Bombardier a podpořila také vývoj a výrobu komponent pro dopravní letoun KC-390 Embraer.
Aero Vodochody je historicky největším výrobcem cvičných proudových letounů na světě. Společnost celkově vyrobila na 11 tisíc letounů, vyvinula a vyrobila více než 6 700 cvičných proudových letounů, což představuje 70 % světové produkce. Letouny vynikají svou manévrovatelností a schopností provozu ve všech klimatických podmínkách.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.