Zablokování prostředků z Evropské unie kvůli úrovni právního státu v členské zemi je představitelné pouze tehdy, shodnou-li se ostatní členové
na tom, že závažně porušuje principy EU. Na setkání s novináři to řekl místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička. Čerpání z fondů by podle něj mohlo být podmíněno také plněním ekonomických závazků. Telička dále označil za zcela legitimní více podpořit v rámci politiky soudržnosti EU země zasažené migrací.
Řada evropských politiků podle Teličky momentálně souvislost mezi pozastavením finančních toků z Bruselu a porušováním zásad právního státu formuluje vágně. „Je jasné, že tam jsou problémy,“ řekl místopředseda EP k aktuální situaci v Polsku nebo Maďarsku.
Telička řekl, že důvodem k zablokování podpory nemohou být jen výroky politiků, které podle někoho porušují dobré mravy nebo „rozleptávají“ právní řád. Pokud nebude postup jasně vymezen, stane se z celé věci „unijní bitevní pole“, soudí Telička.
Předtím nikdy nepoužitý mechanismus článku sedm na konci loňského roku spustila Evropská komise proti Polsku. Daná sekce Smlouvy o Evropské unii umožňuje v konečném důsledku například pozastavit hlasovací právo určité členské země v Evropské radě, předtím by se ale musely všechny zbývající shodnout na tom, že „závažným a trvajícím“ způsobem porušuje hodnoty EU.
„Musíme si uvědomit, že projekty (financované unií) mohou být přeshraničního významu, nebo mohou mít význam pro občanskou společnost, že tím nutně nešlápneme na kuří oko vládnoucí garnituře,“ řekl Telička.
Podmínky pro vyplácení evropských peněz se v unijních institucích skloňují v souvislosti s tvorbou finančního rámce pro roky 2021 až 2027. Telička dále řekl, že v jeho europarlamentní frakci Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) má podporu zavedení kritérií souvisejících s plněním „makroekonomických závazků“. Téma však bude ALDE naplno zpracovávat až v nejbližších týdnech.
V začátcích je také proces sestavování nového dlouhodobého rozpočtu EU. Už nyní je ale jasné, že komise chce snížit výdaje na zemědělství a kohezní politiku, a naopak posílit investice do vědy a výzkumu, obrany či digitální ekonomiky.
V rámci samotné kohezní politiky pak komise navrhuje větší podporu pro země s velkým počtem migrantů. Podle Teličky je to zcela legitimní. „Můj pohled na to je, že si musíme jako Česká republika uvědomit, že jsme bohatší, než jsme byli před šesti lety,“ řekl. Pokračující odmítání solidarity s dalšími členy EU by se podle Teličky Česku vymstilo.
ČTK
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
