Aktuálně:

Paušální spotřební daň pro minipivovary kvůli EU nebude

07.06.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Paušální spotřební daň pro minipivovary kvůli EU nebude

Paušální spotřební daň pro minipivovary, o což usiloval Českomoravský svaz minipivovarů, nelze kvůli evropské legislativě zavést.

Svaz proto bude hledat s celníky a ministerstvem financí jiné řešení, uvedl dnes na tiskové konferenci prezident svazu Jan Šuráň. Podle Jana Boháče z Celní správy ČR by mohla vzniknout novela zákona, která by administrativu pivovarníkům i kontrolorům zjednodušila, v příštím roce.
Svaz si v minulosti na náročnost legislativy opakovaně stěžoval, a to například na povinnost vykazování ekonomické stability minipivovarů, ale také na povinnost výpočtu spotřební daně každý měsíc. Požadoval proto paušální daň. Argumentoval i výší výběru daně a náklady na její výběr, které jsou podle Šuráně vyšší než samotná platba. Za loňský rok totiž zaplatily minipivovary v Česku s výrobou do 10 tisíc hektolitrů na spotřební dani podle Celní správy ČR v úhrnu pouze 58,4 milionu korun.
V současnosti platí pivovary měsíčně daň podle vykázaného množství uvařeného piva a podle stupňovitosti. Původní myšlenkou u paušální daně byla jedna platba určená celníky na základě průměru záloh v posledních letech.
Sazba daně je nejvyšší pro velké pivovary s výrobou nad 200 tisíc hektolitrů ročně. Ty platí 32 korun za hektolitr vyrobeného piva násobený stupňovitostí piva. Za půl litr desetistupňového piva tak zaplatí 1,6 koruny. Největší pivovary s nejvyšší sazbou loni na spotřební dani zaplatily 4,42 miliardy korun. S nižší roční výrobou klesá i sazba daně. Minipivovary s výrobou do 10 tisíc hektolitrů pak mají sazbu poloviční.
Celníci aktuálně řeší i domácí vaření piva, které je stále více v módě. Upozorňují, že i domácí výrobci piva se mají státní správě nahlásit. Lidé pak mohou pro vlastní spotřebu navařit do 200 litrů piva ročně, aby nemuseli platit spotřební daň. „Domovarníků“ je v ČR několik tisíc, nahlášených je jen zlomek. „Dnes je běžné, že si produkty vyměňují a pořádají soutěže – už i ta výměna a soutěže jsou na hraně, či za hranou (zákona),“ upozornil Boháč.
Minipivovarů se týká ještě další změna legislativy. Vyhláškou se mělo změnit značení plných a silných piv, měla začít platit před dvěma lety. Kvůli problematickému znění jiné části vyhlášky v oblasti minerálních vod, vedl stát s Evropskou komisí rozsáhlou polemiku. Pokud by začala platit, chtějí ji minipivovary znovu novelizovat, aby se v ní více upřesnilo názvosloví speciálních piv.
Počet minipivovarů loni v ČR vzrostl zhruba o 50 na přibližně 400, většinou ve výstavu do tisíc hektolitrů. Přibližně každý týden se tak objevil nový pivovar.
Předloni spotřeba piva v Česku stagnovala na 143 litrech na hlavu a jeho export do zahraničí meziročně vzrostl o 4,5 procenta. Tehdejší výroba českých pivovarů byla rekordní, meziročně stoupla o 1,9 procenta na 20,5 milionu hektolitrů piva a nealka. Z hlediska exportu se nejvíce piva vyvezlo na Slovensko, do Německa a Polska. Ze zemí mimo Evropskou unii do Ruska, Koree a Spojených států.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.