Evropským parlamentem schválené konečné znění legislativy týkající se vysílání pracovníků do jiných členských států EU má za cíl zvýšit ochranu
vysílaných pracovníků a zajistit spravedlivější hospodářskou soutěž pro podniky na vnitřním trhu unie. Podle odborníků na oblast pracovního trhu však nová směrnice přináší i úskalí, kterým budou muset zaměstnavatelé čelit. Půjde nejen o vyšší náklady, ale i o značnou administrativní zátěž.
Nová pravidla budou totiž po firmách požadovat, aby svým zaměstnancům v cizině vyplácely odměnu, která bude v sobě zahrnovat všechny složky předepsané v dané zemi, a to včetně benefitů. To může českým zaměstnavatelům nejen přinést značnou zátěž související se studiem všech místních podmínek a specifik, ale především zvýšit náklady až o desítky procent, což může být zejména pro menší zaměstnavatele ekonomicky nerealizovatelné. „Snaha Evropské unie o dosažení rovnosti podmínek a odměňování zaměstnanců v rámci jednotlivých 28 členských zemí je pochopitelná a žádoucí. Členské státy z východu Evropy, včetně České republiky, však na to nejsou připravené. Dosud totiž profitovaly z nižších nákladů promítnutých do cen služeb, díky čemuž mohly konkurovat v západnějších zemích Evropy,“ konstatuje Martin Ježek, obchodní ředitel personální agentury Grafton Recruitment, a dodává: „Pro zaměstnavatele bude toto opatření znamenat nejen růst nákladů, ale i administrativy. Dá se očekávat, že každá firma, která v současnosti vysílá zaměstnance do jiných zemí EU, si bude muset najmout dobrou právnickou kancelář, aby ji ochránila před neznámými riziky v cílových státech.“
Při požadavku na komplexní implementaci vyvstává mimo jiné otázka, jak se bude řešit nárokovatelná dovolená, když zaměstnanec stráví část roku s odlišnou úpravou příslušné legislativy. Otazníky zůstávají i nad dalšími místními specifiky, ke kterým patří například stravenky. „Je otázkou, zda úprava neměla zůstat jen při sjednocování mezd,“ komentuje na závěr Martin Ježek.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
