Aktuálně:

Průzkum: Češi na sebe prozradí hodně, tabu je majetek a děti

01.06.2018, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Průzkum: Češi na sebe prozradí hodně, tabu je majetek a děti

Téměř dvě třetiny Čechů přiznávají, že se jich dotýká problematika ochrany a bezpečnosti osobních dat.

Jsou ochotni prozradit na sebe různé informace, avšak tabu je přiznávat majetek. Méně ochotni jsou také hovořit o svých dětech a o svém věku. Vyplývá to z průzkumu Erste Group, České spořitelny a společnosti IMAS International v ČR a dalších šesti zemích v regionu.

V regionálním porovnání vnímají Češi bezpečnost osobních dat vůbec nejméně naléhavě. Proti 11 procentům Čechů je toto téma urgentní pro 36 procent Slováků a 33 procent Rakušanů.
Tento přístup se projevuje i v malé opatrnosti při podpisu různých smluv a čtení smluvních podmínek vytištěných v malém „kolibřím“ písmu. Takové pasáže důsledně čte pouze 34 procent Čechů, méně obezřetní jsou jen Chorvati (31 procent) a Slováci (33 procent). Čtení „kolibříků“ ale zcela ignoruje jen 11 procent lidí, což je v regionu spolu s Maďary nejméně.
Ani se čtením rozličných obchodních podmínek si Češi hlavu příliš nelámou. Pozornost jim věnuje jen 29 procent respondentů, méně se jim věnují již jen Chorvati (19 procent).
Soukromí si Češi střeží v porovnání s ostatními pozorovanými zeměmi vůbec nejvíce. Podle průzkumu je skupina skeptiků odmítajících sdílet osobní data mezi Čechy zdaleka nejpočetnější. Zatímco v Česku se takto negativně ke sdílení svých dat staví 29 procent Čechů, na Slovensku je tato skupina poloviční (14 procent).
Při kontaktu s firmami lidé s nejmenší ochotou sdílejí číslo bankovní karty nebo svého účtu. Češi jsou mezi pozorovanými národy specifičtí v tom, že nejméně rádi uvádějí datum svého narození. Pouze 68 procent Čechů je ochotno sdílet datum narození, zatímco v ostatních zemích s tím nemá problém přes 80 procent populace.
Když už osobní data s firmami sdílí, s nejmenšími obavami je Češi svěří bankám (76 procent) a pojišťovnám (70 procent). Naopak v bezpečnosti sdílení osobních dat na sociálních sítích věří pouze 32 procent Čechů. To se odráží i v důvěru vůči konkrétním institucím. S Českou spořitelnou je podle průzkumu ochotno sdílet osobní data 69 procent respondentů, zatímco s Facebookem 32 procent.
Ani bankám ale Češi nejsou ochotni svěřovat veškeré informace. Bez výhrad jsou ochotni sdělovat osobní údaje, včetně věku či dosaženého vzdělání. V porovnání s ostatními zeměmi ale nejsou ochotni příliš hovořit o majetku či dětech. Pouze 41 procent Čechů je ochotno uvádět informace o vlastnictví auta. V Srbsku se vlastnictvím auta pochlubí 82 procent lidí a v Rumunsku 79 procent. Sdílet informace o vlastnictví domu či bytu je ochotno 45 procent Čechů, zatímco Srbů i Rumunů 81 procent.
Sdílní nejsou Češi ani v informacích o svých dětech. S dotazem na počet dětí nemá problém pouze 63 procent Čechů. S tím kontrastuje situace nejen v Srbsku (90 procent), ale také na Slovensku, kde je informace o počtu dětí ochotno sdílet 79 procent respondentů.
Průzkum realizovala pro Erste Group a Českou spořitelnu společnost IMAS International v prosinci 2017 prostřednictvím osobních rozhovorů se 707 respondenty, kteří jsou majiteli bankovních účtů a jsou starší 15 let.

ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Zapomenutý král energie: Voda drží Evropu nad vodou

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Evropa slaví rekordní instalace solárních panelů a větrných turbín, jeden obnovitelný zdroj zůstává poněkud v pozadí veřejné pozornosti. Přitom právě vodní energie představuje nejstabilnější pilíř zelené transformace kontinentu. A v době energetické nejistoty nabývá na významu víc než kdy dřív.

Klub 4 000: Bohatí bohatnou rychleji, než stíháte počítat

24.04.2026, Autor: red

Zatímco většina lidí řeší, jak vyjít s penězi do konce měsíce, elitní klub nejbohatších se chystá přivítat další stovky nových členů. Do roku 2031 by na planetě mohlo žít téměř 4 000 miliardářů – o čtvrtinu více než dnes. Tempo, jakým se superbohatí množí, naznačuje systémovou změnu v tom, jak funguje globální ekonomika.

Ruští oligarchové bohatnou navzdory sankcím. Válka se jim vyplácí

24.04.2026, Autor: red

Zatímco ruská ekonomika loni rostla jen o procento a válka na Ukrajině stojí Kreml miliardy, nejbohatší Rusové si připisují rekordní zisky. Jejich celkové jmění vzrostlo za rok o jedenáct procent na téměř 700 miliard dolarů. Sankce? Ty zjevně fungují jinak, než Západ zamýšlel.

Vraťte děti domů. Na Ukrajinu se vrátilo přes 2 100 dětí unesených Ruskem

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj oznámil číslo, které zní jako úspěch, ale zároveň připomíná rozsah tragédie: více než 2 100 ukrajinských dětí se vrátilo domů z Ruska. Od začátku letošního roku jich bylo 150. Iniciativa „Bring Kids Back UA" tak pokračuje v úsilí, které má jeden jasný cíl – dostat zpět děti, které Rusko odvezlo z okupovaných území. Za každým vráceným dítětem stojí příběh odloučení, strachu a ztráty identity. A za každým číslem se skrývá otázka: kolik jich ještě zůstává?

Ani 90 miliard nestačí: Ukrajině chybí další desítky miliard na válku

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Devadesát miliard eur. Zní to jako astronomická suma, že? A přesto Ukrajině na letošní obranu chybí téměř 20 miliard. Jak je to možné? Odpověď je prostá: válka stojí čím dál víc peněz. A zatímco Evropa se snaží nést břemeno, které Američané odložili, matematika je neúprosná.

Tusk varuje: Válka na Blízkém východě hraje do karet Putinovi

23.04.2026, Autor: red

Polský premiér Donald Tusk to řekl na rovinu: hlavním beneficientem konfliktu na Blízkém východě je Vladimir Putin. Slova, která zazněla na tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Gdaňsku, nejsou jen diplomatickou frází. Jsou varováním, že zatímco se pozornost světa upírá k napětí mezi USA, Izraelem a Íránem, Moskva tiše sklízí plody.

Putin má problém: Válka stojí víc, než kolik Rusko vydělá

22.04.2026, Autor: Josef Neštický

Švédská vojenská rozvědka odhalila, co Kreml nerad přiznává: aby Rusko udrželo svůj válečný rozpočet nad vodou, potřebuje cenu ropy Urals stabilně nad 100 dolary za barel – a to minimálně po celý rok. Jenže realita je jiná. Průměrná březnová cena se zastavila na 94,5 dolaru a ruský rozpočtový deficit už v prvním čtvrtletí překročil celoroční plán.

Když evropské peníze staví čínské autobusy

21.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie chce v Africe konkurovat Číně. Nabízí hodnoty, udržitelnost a partnerství na rovnoprávném základě. Právě teď ale hrozí, že 320 milionů eur z evropských fondů skončí u čínské státní firmy, která podala nabídku za polovinu ceny konkurence. Brusel zuří – a zároveň s tím nemůže moc dělat.